Autoforum

/

Foto: Archiv Autoforum.cz

Co se stane s autem, když ho na měsíce uvězníte do hloubi ledového království? Přesně to zjistil americký dobrodruh, který se vydal na projížďku svým off-roadem a domů musel pěšky.

Technik Tesly si v listopadu loňského roku koupil hezký Jeep Cherokee z roku 2000, ale hned v lednu ho pohřbil do sněhu. Při prvním větším výletu do přírody vůz uvízl s prokluzujícími koly u jezera Tahoe na hranicích států Kalifornie a Nevada a než se na místo dostala vyprošťovací technika, začala řádit sněhová bouře. Majitel tak musel off-road nechat na místě, dokud počasí nedovolí auto vysvobodit.

Čekání trvalo několik měsíců, mezitím se na auto navalily tři metry sněhu. Až letos na jaře tak vlastník Jeepu se dvěma kamarády nevydrželi další čekání a s lopatami vyrazili hledat terénní model uvězněný v ledovém sevření.

Výkopové práce se ukázaly jako obtížné snažení s nejistým výsledkem. Pánové našli auto podle odezvy klaksonu, který naštěstí reagoval na stisknutí tlačítka na klíči. „Znělo to, jako by to bylo míle daleko,“ vypověděl majitel. On a jeho přátelé museli použít poslední fotky před bouří, podle kterých se dalo lépe lokalizovat místo dlouhého odpočinku.

Obrazová topografie se neujala, proto na řadu přišlo propichování sněhu po vzoru horských záchranářů, jen aby se později parta hledačů dokopala k ledovému podkladu místo objeveného automobilu. Po zhruba třech hodinách zklamání tým konečně zasáhl něco podezřelého, proto začalo hloubení velmi hluboké jámy.

Tentokrát se podařilo dosáhnout bílé kapoty a všichni tři věděli, že mají skoro vyhráno. Vůz se objevil pod třímetrovou pokrývkou, ze které se dalo vypočítat celkové zatížení sněhu na celou karoserii. Auto dlouhé týdny odolávalo tlaku 1 905 kilogramů, a to se podepsalo na stavu některých dílů. Nejvíce příroda poškodila střechu, kapotu motoru a čelní sklo, všechny tři partie se propadly dovnitř. Obavy panují také okolo podvozku, který byl trvale zatížen skoro dvěma tunami zmrzlé vody.

Vykopání zamrzlého pokladu byla jen první část záchrany. Následovalo uvedení auta do použitelného stavu. Vlivem dlouhého stání ve tmě a vlhkém prostředí se v kabině rozmohla nechutná plíseň. Majitel proto vhodil do interiéru chlorid vápenatý, aby zapůsobil jako chemické vysoušedlo.

Zachránce nyní přemýšlí nad dalším postupem. „Jsem v rozpacích, co dál,“ přiznal. Jednoznačně se vůz bude muset odtáhnout na jiné místo, ale otázka je jeho další provoz. Plesnivý interiér s pomačkanou karoserií by se musely vyřešit bezodkladně, jistě by nebylo od věci nechat proklepnout celý podvozek kvůli skoro dvoutunové zátěži pod povrchem sněhu. Motor by nemusel trpět následky studené konzervace, ale to jsou jen teoretické úvahy.

Pár měsíců „v ledu” tedy autu dvakrát neprospělo a je velmi pravděpodobné, že za jeho životem udělaly tlustou čáru. Než řezat, brousit, kytovat, rovnat, vyměňovat a poté každý kilometr doufat v dobrý konec, vyplatí se pořídit jiný Cherokee. A příště jezdit s větší obezřetností...

Zdroj: Jalopnik

Mirek Mazal