Autoforum

/

Foto: Archiv Autoforum.cz

Letní dovolené se blíží a s nimi i cesty do míst, kde se běžně nepohybujeme. A v řadě z nich platí pravidla, která u nás neznáme. Tady jsou nejdůležitější odlišnosti.

Doba dovolených pro řadu z nás znamená cestu někam daleko za hranice, ať už za teplem či za horami. Rad, jak zvládnout dlouhou cestu, najdete na internetu dost - a třeba máte mnohem lepší vlastní zkušenosti a způsoby nebo jste na stakilometrové řízení zvyklí. Ovšem výlet do teplých i studených krajin skýtá ještě jedno úskalí - odlišné dopravní předpisy.

Jednak tu jsou místa, kde za překročení dovolené rychlosti může jít člověk do vězení. Toho se lze vyvarovat celkem snadno - stačí dodržovat předpisy, které jasně stanovují přehledy limitů na hranicích či lokálně cedule. Jsou tu ale také odlišnosti v pravidlech silničního provozu, na které vás nic podobného neupozorní.

Přeskočíme nesmysly, jako že na Aljašce nesmíte převážet psy přivázané na střeše nebo že v Alabamě nesmíte řídit se zavázanýma očima. Ani jedno z toho by asi turistu v půjčeném autě nenapadlo zkoušet. Stejně tak je samozřejmé, že máte dobře zabezpečit náklad, a Čecha nepřekvapí, že v některých evropských zemích je povinné svítit celý den. K těmto zemím patří Bulharsko, Černá hora, Dánsko, Estonsko, Finsko, Island, Litva, Lotyšsko, Maďarsko, Makedonie, Norsko, Polsko, Rusko, Srbsko, Slovensko, Slovinsko, Švédsko a Švýcarsko. V dalších zemích, jako je Rumunsko, Itálie a Portugalsko je celodenní svícení povinné na některých silnicích.

Zajímavější je, že v sousedním Rakousku je problematické používání pevně instalovaných palubních kamer, v určitých případech hrozí pokuta až 10 tisíc Eur. Kamery jsou v ČR docela oblíbené, ať už kvůli případnému prokazování nehod, nebo když si chcete nahrát jízdu po oblíbené okresce. Důvod pro tento rakouský zákon je ochrana soukromí ostatních. Kameru tak můžete použít pro vlastní potřebu, záznamy z ní ale nelze použít jako důkaz u dopravní nehody. Pokud byste je chtěli zveřejnit, musíte rozmazat tváře a registrační značky aut, jinak hrozí výše zmíněná pokuta.

Použití kamery je zcela zakázáno v Lucembursku a od roku 2016 také ve Švédsku. Tam ale existuje výjimka - zakázány jsou automatické palubní kamery, tedy takové, které spustí nahrávání vždy, když se rozjedete, anebo které nahrávají, i když auto stojí zaparkované. Manuálně ovládané kamery by používat mělo být možné, bude ale zřejmě dost komplikované policistům vysvětlovat, že vaše kamera zákon nepřekračuje.

V Německu je použití palubních kamer „nedoporučováno” a naopak celodenní svícení je tam „doporučováno”. Je ale nelegální, když vám na dálnici dojde benzín - je na to pohlíženo jako na nedbalost řidiče. I proto jsou benzinky dobře označené, včetně vzdálenosti k další pumpě, která bývá klidně 60, 70 kilometrů, takže nelze než doporučit tankovat včas.

V Německu také můžete řídit nazí, protože vnitřek auta je považován za váš soukromý prostor, což je radno zdůraznit i proto, že tom tak není všude. Odbočíme-li na chvíli ze směru Evropa, pak třeba v Thajsku už za řízení bez košile či trička dostanete pokutu. A platí to pro muže i ženy.

V Dánsku je povinné před nastartováním zkontrolovat prostor kolem auta i pod ním, jestli se tam nepohybují či nejsou schovaní lidé, jde tu hlavně o děti. V Lucembursku musí vaše auto mít stěrače, a to i pokud nemá čelní sklo. Ve Španělsku musíte mít v autě náhradní dioptrické brýle, pokud takové nosíte.

Pokud plánujete dovolenou na Kypru i s půjčením auta, vězte, že řidič za jízdy nesmí pít ani jíst, a to pod hrozbou pokuty ve výši 85 Eur, tedy necelých 2 200 korun. Což je vzhledem k tamním klimatickým podmínkám docela kruté - kvůli každému loku budete muset zastavit. Pokuty se tam také nikdy neplatí přímo policistovi, který vás zastavil. A v případě aut z půjčovny neplatí pojištění na některých silnicích - na to je vhodné se informovat, když si dané auto půjčujete, protože u každé společnosti to může být jinak.

Pořád si škrábete hlavu nad tím, proč musí existovat v Alabamě zákon, že nesmíte řídit se zavázanýma očima? Nebo jste nad tím mávli rukou se slovy „no jo, hloupí Američané”? Ten zákon je označený 32-5A-53 a ve skutečnosti zní trochu jinak - nesmíte řídit vozidlo, ve kterém je tolik nákladu anebo pasažérů, že by vám překáželi ve výhledu či v bezpečném ovládání vozidla. O šátku přes oči se v něm nepíše. Ale to už zase odbočujeme. V Evropě o takto široce desinterpretovaném ustanovení nevíme, těch jasnějších, která stojí za to znát, je ale i tak dost, jak vidíte...

Petr Miler