Autoforum

/

Foto: Boom Supersonic, tiskové materiály

Ve své podstatě absurdní stav, kdy dnešní dopravní letadla létají zásadně pomaleji než před 50 roky, se má konečně dočkat nápravy díky společnosti Boom Supersonic. Ta už dostala do nebes svůj nadzvukový dopravní letoun, na komerční nasazení si ale ještě chvíli počkáme.

V červenci roku 2000 došlo na velmi tragickou událost. Na letišti v Newarku se tehdy zřítil Concorde společnosti Air France a při nehodě zemřelo všech 109 lidí na palubě a další 4 na zemi. Příčinou byly úlomky krytu motoru letadla McDonnell Douglas DC-10-30, které odletělo pět minut před Concordem. Jedna z jeho pneumatik se o něj roztrhla, přičemž její části následně poškodily palivovou nádrž. Kvůli tomu došlo na požár a následnou katastrofu.

I když šlo o jediný fatální incident v 27leté historii komerčních let Concordu, navíc takový, který nebyl způsoben samotným letounem či jeho posádkou, v podstatě vedl k jeho konci. Komerční lety byly obnoveny až v listopadu 2001, o dvě léta později však Concorde definitivně dolétal. Jedním z důvodů byla jeho ztrátovost, navíc kombinovaná s vyššími riziky, o kterých se svět začal dozvídat až díky soudnímu procesu s aerolinkami Continental Airlines, jimž patřil onen McDonnell Douglas. Nadzvukovému letounu totiž pneumatiky praskaly poměrně často.

Výsledkem je naprosto absurdní stav, kterému jsme kdysi detailně detailně věnovali. Dopravní letadla dnes létají podstatně pomaleji než v roce 1976, kdy komerční lety Concordu začaly, zatímco auta od té doby ušly ohromný krok kupředu. Považte, že Concorde začal létat v době, kdy byl VW Golf první generace žhavou novinkou, a to se bavíme o komerčním nasazení. Samotný stroj byl představen světu už v roce 1969, kdy VW vyráběl původní Brouk. Je až surreální uvědomit si, co se od té doby rychlostně a vůbec konstrukčně stalo s auty a co se stalo s letadly - je to 100 kroků vpřed vedle několika kroků vzad.

Od roku 2003 tak lidé čekají, kdy znovu budou moci cestovat letadlem aspoň podobně jako v 70. letech minulého století, tedy překonají Mach 1 jinak než v nějakém bojovém stroji. A jak se zdá, blýskat se začíná na lepší časy. Společnost Boom Supersonic oznámila, že 28. ledna její experimentální letoun XB-1 po startu z kalifornského letiště Mojave Air and Space Port vystoupal do výšky takřka 11 tisíc metrů, kde pilot Tristan Brandenburg dosáhl rychlosti Mach 1,122 neboli 1 385,4 km/h. Poté se vývojový prototyp dokázal v pořádku vrátit zase za pevnou zem.

XB-1 slouží jako předvoj pro nadzvukový letoun Overture, který by měl dosáhnout dokonce Machu 1,7, tedy rychlosti až 2 100 km/h. Jeho dolet s 68 až 88 pasažéry na palubě pak má činit 7 870 kilometrů, čemuž by dle společnosti Boom Supersonic mělo vyhovovat víc jak 600 současných tras. Teoreticky by tak prý mohla vyrobit až tisíc kusů letounu, samozřejmě pokud o ně bude dostatečný zájem. A jak prozrazuje přes 130 objednávek, za nimiž stojí United Airlines, Japan Airlines a American Airlines, nejspíš na ně i dojde.

Je nicméně třeba se ještě obrnit nemalou trpělivostí, neboť firma počítá se zahájením dodávek až v roce 2030. Do té doby jí čeká ještě hodně práce, neboť XB-1 je oproti chystanému Overture zhruba třetinový. Na délku tak měří 19,1 metru místo jednašedesáti, rozpětí křídel připomínajících Concorde pak činí jen 6,4 metru oproti dvaatřiceti. Kromě toho se do kokpitu vejde pouze pilot, byť je tu možnost instalace i druhého sedadla. XB-1 navíc má pouze tři motory, zatímco Overture dostane čtyři. Jelikož je však těžší, bude i pomalejší.

Vývojový prototyp by totiž měl zvládat až Mach 2,2, tedy rychlost 2 717 km/h. Na jeden zátah by ale měl zvládat pouze 1 900 kilometrů. Společnosti Boom Supersonic má ale zajistit přísun dat týkajících se jak práce samotných jednotek, tak i chování karbonového kompozitu, z nějž bude vyroben i trup Overture. Ten se bude vyrábět v Greensboro v Severní Karolíně, kde firma staví svou „supertovárnu“, jež má být schopna dodávat zákazníkům až 66 letounů ročně.

Dodejme už jen, že společnost Boom Supersonic byla založena v roce 2014, tedy teprve před jedenácti lety. Přesto se dostala s vývojem dál než kdokoliv jiný v posledních několika dekádách. S designem ostatně vyrukovala v roce 2016, kdy i předpokládala, že by o rok později mohlo dojít na první testovací let. Ten se však i kvůli výzvám spojeným s aerodynamikou a pohonnými jednotkami soustavně odkládal, až proběhl teprve loni v březnu. Byl ovšem podzvukový, stejně jako ten, který se odehrál v listopadu - tehdy ovšem již XB-1 dosáhl aspoň na Mach 0,82 (1 012,5 km/h). Teď je citelně dál.

Zdroj: Boom Supersonic

Petr Prokopec