Autoforum

/

Airbagy jsou dnes standardní výbavou všech aut a jako první se objevily v těch prémiových. Ne však u Audi, to je tvrdošíjně odmítalo až do roku 1994.

Automobil bez airbagu je dnes prakticky tímtéž co telefon s otočným kruhovým číselníkem a sluchátkem připoutaným na drátě, tedy mementem dávné minulosti. Přesto v případě Audi ještě v roce 1994 byl airbag věcí takřka zapovězenou. Neznamená to ale samozřejmě, že by německá automobilka zcela zanevřela na bezpečnost, pouze se rozhodla řešit riziko některých nehod jinak než všichni ostatní.

Vše začalo v 70. letech minulého století, kdy Audi postavilo novou halu, ve které se věnovalo interním crash testům. Bezpečnosti tak začal být přikládán stále větší význam, načež řada techniků začala řešit v té době velký problém - a sice velkou pravděpodobnost úmrtí řidičů při čelním nárazu. Hlavním důvodem býval kontakt hlavy s volantem či sloupkem řízení.

Konkurence tuto záležitost řešila především airbagy, přičemž největším průkopníkem byl Mercedes-Benz, jenž je začal do svých vozů standardně montovat v 80. letech. Audi jej mohlo následovat, ale nechtělo. V roce 1986 tak přišlo se systémem Procon Ten, což je zkratka pro Programmed Contraction and Tension (Naprogramovaná kontrakce a pnutí). Za jeho zrodem stál Elmar Vollmer.

Systém fungoval na relativně jednoduchém principu, byť samo provedení bylo velmi komplikované. Audi vycházelo ze skutečnosti, že při čelním nárazu dojde nejprve k posunutí motoru směrem ke kabině. Ten byl dříve montován podélně a na jeho konci nechyběla převodovka, okolo níž bylo namontováno ocelové lano spojené se sloupkem řízení.

Jakmile došlo k nárazu, motor s převodovkou se začal sunout ke kabině, čímž byl spuštěn pohyb onoho lana, které jakoby mávnutím kouzelného proutku nechalo zmizet sloupek řízení v palubní desce. Vytvořen tak byl dostatečný prostor pro hlavu řidiče, která se nedostala do kontaktu s volantem - i proto, že zároveň došlo k přitažení bezpečnostních pásů.

Tento systém se zpočátku jevil jako cesta tím správným směrem, načež jej Audi montovalo do modelů 100, 200, V8 i prvních sérií 80 a 90. Dobře ale přesto neskončil. Hovořit proti němu začala především nespolehlivost, neboť při některých typech nehod zkrátka nefungoval. Problémem byla také přidaná hmotnost veškerých komponentů a nakonec i cena. Audi se tedy ocitlo v situaci, kdy s konkurencí bojovalo hůře fungujícím, těžším a dražším systémem. V roce 1994 tak automobilka kapitulovala, uznala, že se vydala špatnou cestou a přešla k airbagům jako všichni ostatní.

Dnes je to skoro zapomenuté řešení, může se ale stát, že se jednou do výroby vrátí. Audi jej má stále patentované, jeho jméno zaregistrované a při dnešních možnostech by jej jistě bylo možné vyrobit levněji, spolehlivěji a bez velkých nároků na hmotnost. Je ale nepochybné, že tentokrát by spolupracoval i s airbagy, pouze by dále podpořil jejich pozitivní dopad.

Foto: Archiv Autoforum

Petr Prokopec