Autoforum

/

Foto: Mercum Auctions, tiskové materiály

Pokud jsou vrány normálně černé, v Maranellu musí létat červené. Z linek v továrně Ferrari ostatně jinak zbarvená auta vyjíždějí jen zřídka a ikonická 250 GTO nebyla výjimkou. Tedy až na tohle auto - vůz zvaný příznačně Bianco Speciale.

Přestože Ferrari ukončilo výrobu modelu 250 GTO již před jednašedesáti lety, dodnes jde o jednu z největších automobilových ikon. Celkově světlo světa spatřilo jen 36 exemplářů, když tedy jeden z nich mění majitele, je to výjimečná událost, při které vzduchem létají šílené peníze. V červnu roku 2018 pak ostatně došlo na absolutní rekord, neboť vůz se šasí č. 4153GT byl prodán za 70 milionů dolarů, tedy dle současného kurzu za téměř 1,5 miliardy korun. Šlo nicméně o privátní počin.

Na aukcích se 250 GTO prodává sice o poznání levněji, levně však rozhodně ne. V srpnu 2018 totiž šasí č. 3413GT zamířilo do nové garáže za 48,4 milionů dolarů (1,01 mld. Kč). Předloni pak došlo na dražbu šasí č. 3765LM, u kterého se cena vyšplhala na 51,7 milionů dolarů (1,09 mld. Kč). Za tím přitom stála skutečnost, že šlo o jediné GTO, které svého času používal tovární tým Scuderia Ferrari. I proto byl hned od počátku osazen čtyřlitrovým dvanáctiválcovým motorem.

Je nicméně možné, že oba tyto vozy budou blednout - a zde je to velmi výstižné - vedle jiného exempláře, který nabídne společnost Mecum Auctions. Šasí č. 3729GT je totiž jediným Ferrari 250 GTO, které maranellskou továrnu opustilo v bílém laku s přídomkem Bianco Speciale. Vyrobeno bylo 28. července 1962 a s volantem na pravé straně zamířilo do britského dealerství značky. V následujících dvou letech si střihlo devět závodů, přičemž jeho budoucí majitel Jack Sears podnik v Brands Hatch vyhrál.

Větší slávy ovšem vůz dosáhl Goodwoodu, kde se při závodě RAC Tourist Trophy za jeho volant posadil Graham Hill - ten do cíle dojel jako druhý za jiným Ferrari 250 GTO. Dominance tohoto vozu na evropských i amerických tratích tím byla jen potvrzena, byť od roku 1964 již bylo zjevné, že maranellský koník začíná na konkurenci ztrácet. Jeho původní vlastník John Coombs si jej tak ponechal až do roku 1970 hlavně pro zábavu, než jej prodal Searsovi.

Ten šasí č. 3729GT vlastnil do roku 1999, kdy jej koupil tehdejší prezident Microsoftu Jon Shirley. K jeho cti přitom musíme zmínit, že jej nevystavil na čestné místo ve své sbírce, ale naopak s ním pravidelně navštěvoval závody historických vozů. Pro tyto účely se vůz dočkal zcela nového motoru postaveného přímo u Ferrari. Kromě toho se Shirley postaral také o renovaci karoserie, stejně jako se příkladné a tím pádem poměrně nákladné péče dočkal interiér.

Během Shirlyeho vlastnictví se navíc bílé Ferrari dostalo do širokého podvědomí veřejnosti díky „účinkování“ ve hře Gran Turismo 6. Stejně tak se objevilo rovněž v dalších edicích Gran Turismo Sport a Gran Turismo 7, ovšem pouze v první zmíněné bylo číslo šasí součástí oficiálního názvu vozu. Novému vlastníkovi tedy budou závidět i miliony hráčů po celém světě. Cena se pak bude jistě pohybovat nad 1 miliardou korun, což je vlastně docela komické - i pokud máte po kapsách 999 milionů korun, na tento vůz prostě nemáte.

Movitou klientelu Mecum začne lákat už za pár dní během Týdne aut v Monterey, kdy bude bílé 250 GTO vystaveno v Pebble Beach. Jeho prodej je nicméně naplánován až na lednovou aukci v Kissimmee. Asi proto, aby zájemci měli dostatek času na zpeněžení některých svých movitých či nemovitých věcí, popř. pár orgánů svých dětí - to samozřejmě žertujeme.

Zdroj: Mecum Auctions

Petr Prokopec