Autoforum

/

Foto: Volkswagen

Jde o jednu z verzí, která udělala nejen samotný Golf, ale i celý Volkswagen tím, čím dnes je. To by si zasloužilo pořádnou oslavu, no ne? VW ale vzpomene leda výročí příchodu prvního GTI, k jubileu naftového provedení se nehlásí.

Všemožná jubilea vytahují automobilky rády, neboť kolem lze poměrně snadno rozjet image podporující marketingové akce a často je i spojit s rychlým výdělkem. Však stačí vzít jinak standardní vůz, opentlit ho pár novými detaily, přidat trochu výbavy a s tučným příplatkem ho prodat jako něco extra. A lidé obvykle nemají problém za něco takového platit, neboť jsou rádi, že mají o trochu výjimečnější auto než zbytek ulice. A nostalgie též udělá své.

Na Volkswagen Golf letos připadají hned dvě významná jubilea, která by šlo ve výše zmíněném duchu zužitkovat velmi dobře. V červnu 1976 totiž německá automobilka začala vůbec poprvé nabízet variantu GTI. Ta zpočátku disponovala atmosférickou benzinovou jedna-šestkou naladěnou na 110 koní. To sice nevypadá jako extra výkon, spojen však byl s hmotností pouhých 810 kg. Mimo to se GTI dočkalo i upraveného podvozku, sportovní jízdu tak nabídlo i otcům od rodin. Na tento moment firma vzpomíná ráda a oslavy s ním spojené čekejme stejně jako nějaký ten výroční model.

V roce 1976 se ovšem VW vytasil s ještě jednou, na tehdejší dobu též neobvyklou novinkou. Němci se totiž rozhodli, že pod kapotu 3 705 milimetrů dlouhého hatchbacku instalují motor známý spíš z nákladních aut. Šlo o 1,5litrový diesel, který byl odvozen od benzinového agregátu Audi. Došlo však na zesílení mnoha komponentů či příchod zcela nových a celkové adekvátní přepracování.

Němci tehdy dosáhli velmi dobrých výsledků, neboť jejich nová pohonná jednotka nabízela i bez turba 50 koní, tedy stejný výkon, jaký měl na kontě základní benzinový 1,1litrový čtyřválec. Tomu zrychlení na stovku zabralo 17 sekund, zatímco diesel byl o 2 sekundy pomalejší. Na druhou stranu však konkurenci nechával daleko za sebou, nestačil mu totiž ani třílitrový Mercedes-Benz W123 300D s 80 kobylami pod kapotou.

Luxusní křižník třícípé hvězdy měl navíc na kontě 9,9litrovou spotřebu, byl tedy žíznivější než benzinový Golf. Dieselová verze lidového hatchbacku se ovšem dostala na pouhých 6,5 l/100 km. Jakkoli tedy měla na kontě tradiční neduhy dieselového motoru, tedy vyšší hluk, vibrace a víc kouře, za které si VW navíc účtoval vyšší peníze, úspory z provozu byly nemalou kompenzací, načež diesel začal bodovat.

Původní jedna-pětka na trhu vydržela do roku 1980, kdy ji VW nahradil modernější 1,6litrovou verzí. U té se již výkon zvednul na 54 koní, zatímco točivý moment vzrostl z 80 na 98 Nm. Sprint na stovku tak klesnul na 17,5 sekundy, zatímco spotřeba zůstala nezměněna. Klientela si pak mohla rovněž vybírat, zda zůstane u čtyřstupňového manuálu, či si za příplatek pořídí třístupňový automat.

S opravdu zásadní inovací Němci přišli v roce 1982, kdy 1,6litrový diesel doplnili turbodmychadlem. To pomohlo zredukovat nepříjemný hluk samotného motoru, zatímco výkon vzrostl na 70 koní a „krouťák“ dokonce na 130 Nm. Sprint na stovku se tak zkrátil dokonce na 14 sekund, lépe tak na tom byla už jen benzinová verze GTI. Stinnou stránkou ovšem bylo zvýšení spotřeby na 7,5 litru.

Je to kus historie, který pomohl udělat VW tím, čím je, opravdu však nepředpokládáme, že by se k ní VW po 50 letech hlásil - dosud to na rozdíl od GTI neudělal ani náznakem. Důvodem je samozřejmě kauza Dieselgate, která vyšla najevo v roce 2015. Tehdy se ukázalo, že motory TDI nejsou až tak čisté, jak automobilka deklarovala, což vedlo k démonizaci dieselů jako takových. Nebylo by lepší se nad to konečně povznést a přiznat kredit tomu, co si kredit zaslouží?

Zdroje: Auto Week, Volkswagen

Petr Prokopec