Autoforum

/

Tato auta jsou sice výjimečná hlavně kvůli tomu, jak jezdí, naprostá většina majitelů je ale jen sbírá. Ne tak muž vlastnící tento fialový roadster, za tři dny s ním přejel celý americký kontinent.

Jakkoli to může znít smutně, ta nejlepší a nejvzácnější auta ze současné produkce putují po převzetí novým majitelem nejčastěji do klimatizovaných garáží, nejlépe na korbě nákladních aut. Ty nejlepší z nejlepších strojů sice obvykle rostou na ceně bez ohledu na cokoli, s každým ujetým kilometrem se ale zhodnocení zmírňuje. A tak si kupci raději nechají náklad dopravit rovnou na místo dalšího uložení, kde jej nechají zrát jako víno.

Skupováním vzácných exemplářů vznikají ty největší sbírky nejezděných superaut, obdivované vozy tím ale ztrácí svůj původní význam. Automobil má jezdit, což je přístup, který preferuje i majitel Pagani Huayra Roadster na fotkách níže. A to bez ohledu na vliv kilometráže na hodnotu roadsteru vyrobeného uvnitř malé automobilky sídlící v San Cesario sul Panaro.

Vlastník nejsilnější a nejlehčí Huayary, který si říká prostě Bob, vůbec neřešil opatrný převoz přímo pod střechu a hned po převzetí vyrazil osobně zajet vidlicový dvanáctiválec M158 od AMG na několik epických výletů. Ten poslední vedl napříč americkým kontinentem, přesně jako v závodech Cannonball Run, jen o čas tu nešlo.

Pomalá jízda to ale stejně být nemohla, neboť cesta mezi břehy oceánů zabrala necelé tři dny. Italský klenot tak na jeden zátah zvládl 4 736 kilometrů - tolik nenajedou snad všichni ostatní majitelé Huayry za celý rok dohromady. Cestu nedoprovázely žádné problémy, Pagani tak zjevně vyrábí auta nemající problém sloužit svému primárnímu účelu. Škoda, že toho většina majitelů nevyužívá. Nad výjimkami, jako je tato, je ovšem třeba smeknout.

Zdroj: @Instagram

Mirek Mazal