Autoforum

/

Foto: Mercum Auctions, tiskové materiály

Jestli za něj někdo dá tolik, kolik experti čekají, se teprve uvidí, v rukávu má ale všechny trumfy. Je to unikátní provedení velevzácné verze, které zůstalo navzdory svému pravidelnému využívání dodnes téměř zcela původní. Tohle všechno zámožní sběratelé milují.

Jsou výjimečné vozy, která si odbydou svou roli v automobilové historii, a dříve nebo později se na ně zapomene. Někdy to trvá dekády, ale zapomene. Ferrari 250 GTO mezi ně ale nepatří a i 61 let po skončení výroby platí za jednu jednu z největších automobilových ikon.

Celkem byl tento stroj vyroben jen 36 exemplářů, takže každý z nich je velevzácný. A když kterýkoli mění majitele, je to výjimečná událost, při které vzduchem létají šílené peníze. V červnu roku 2018 pak ostatně došlo na absolutní rekord, neboť vůz se šasí č. 4153GT byl prodán za 70 milionů dolarů, tedy dle současného kurzu za asi 1,45 miliardy korun. Šlo nicméně o privátní počin.

Na veřejných aukcích se 250 GTO prodává sice o poznání levněji, levně však rozhodně ne. V srpnu 2018 totiž šasí č. 3413GT zamířilo do nové garáže za 48,4 milionů dolarů (skoro 1 miliarda Kč). Předloni pak došlo na dražbu šasí č. 3765LM, u kterého se cena vyšplhala na 51,7 milionu dolarů (1,07 mld. Kč). Za tím stála skutečnost, že šlo o jediné GTO, které svého času používal tovární tým Scuderia Ferrari. I proto byl hned od počátku osazen čtyřlitrovým dvanáctiválcovým motorem.

Oba tyto vozy se ale mají brzy červenat studem - a u Ferrari je to velmi výstižné spojení - vedle jiného exempláře, který nabídne společnost Mecum Auctions. Šasí č. 3729GT je totiž jediným Ferrari 250 GTO, které maranellskou továrnu opustilo v bílém laku s přídomkem Bianco Speciale. Vyrobeno bylo 28. července 1962 a s volantem na pravé straně zamířilo do britského dealerství značky. V následujících dvou letech si střihlo devět závodů, přičemž jeho budoucí majitel Jack Sears podnik v Brands Hatch vyhrál.

Větší slávy ovšem vůz dosáhl Goodwoodu, kde se při závodě RAC Tourist Trophy za jeho volant posadil Graham Hill - ten do cíle dojel jako druhý za jiným Ferrari 250 GTO. Dominance tohoto vozu na evropských i amerických tratích tím byla jen potvrzena, byť od roku 1964 již bylo zjevné, že maranellský koník začíná na konkurenci ztrácet. Jeho původní vlastník John Coombs si jej tak ponechal až do roku 1970 hlavně pro zábavu, než jej prodal Searsovi.

Ten šasí č. 3729GT vlastnil až do roku 1999, kdy jej koupil tehdejší prezident Microsoftu Jon Shirley. K jeho cti musíme zmínit, že jej nevystavil na čestné místo ve své sbírce, ale naopak s ním pravidelně navštěvoval závody historických vozů. Pro tyto účely se vůz dočkal zcela nového motoru postaveného přímo u Ferrari. Kromě toho se Shirley postaral také o řádnou péči o karoserii i interiér. Ani on ale nepřistoupil k ničemu, co by se dalo naznat renovací.

Během Shirlyeho vlastnictví se nicméně bílé Ferrari dostalo do širokého podvědomí veřejnosti díky „účinkování“ ve hře Gran Turismo 6. Stejně tak se objevilo rovněž v dalších edicích Gran Turismo Sport a Gran Turismo 7, ovšem pouze v první zmíněné bylo číslo šasí součástí oficiálního názvu vozu. Novému vlastníkovi tedy budou závidět i miliony hráčů po celém světě. Anebo se jím mohou sami stát, to je pořád možné.

Auto totiž bude na prodej na lednové aukci firmy Mecum v Kissimmee a cenu experti firmy odhadují na víc jak 70 milionů dolarů. Může se tedy jednat o nové nejdražší auto světa vydražené v aukci, jehož cena přesáhne 1,5 miliardy korun. Což je vlastně docela (tragik)komické - i pokud máte po kapsách zbytečných 1,5 miliardy korun, na tohle auto také nemusíte mít...

Zdroj: 1962 Ferrari 250 GTO@Mecum Auctions

Petr Miler