Autoforum

/

Foto: Archiv Autoforum.cz

Pro řidiče leckdy bývá nepříjemné už setkání s delším kamionem na okresce. Potkat některé z těchto aut, bude snad lepší zastavit bokem, dát si kávu a tiše pozorovat nekončící řadu návěsů.

Austrálie může být pro motoristy úžasná země, třebaže je trochu složité vyznat se v tamním přístupu k rychlosti. Je to místo s největší koncentrací sportovních modelů aut na celém světě a na své si tam přijdou i příznivci větších volantů - takoví tam mají šanci narazit na nejdelší automobily světa.

Takzvané silniční vlaky sice nejsou jen australskou specialitou, nakonec od letoška se začínají objevovat i ve Finsku, u protinožců ale mají zcela jedinečnou tradici. V Austrálii totiž automobily téměř zcela nahradily nákladní vlaky, a tak se tam extra dlouhé náklaďáky objevují ve zcela jedinečných formách nahrazujících právě vlakové soupravy.

Silniční vlak se v Austrálii může standardně skládat ze dvou, tří nebo čtyř návěsů o délce až 53,5 metru a hmotnosti nejvýše 136 tun, na zvláštní povolení ale mohou na silnice vyjet i vlaky s deseti nebo dokonce osmdesáti přívěsy, jak se za chvíli přesvědčíme. Takové soupravy dosahují délky i jednoho kilometru a asi vás nepřekvapí, že se objevují též v Guinessově knize rekordů. Pro takový kolos je potřeba rovná silnice s minimem záhybů, což je přesně případ australského území.

Pro představu se dnes podíváme na tři resp. čtyři příklady těch největších silničních gigantů. První je největší standardně použitelný stroj svého druhu, zbytek jsou ad hoc povolené extrémy svého druhu, které se hravě vyrovnají délkou železničním vlakům a na jeden zátah převezou stovky i tisíce tun nákladu.

Kenworth C510 od Bruce Rock Engineering

Firma Bruce Rock Engineering se sídlem na západě Austrálie je přední výrobce silničních vlaků. Jejich kamion patří mezi nejdelší stroje s plnou homologací pro běžný provoz na pozemních komunikacích. S tahačem měří 60 metrů a soustava čtyř velkých návěsů je určena především pro efektivní přepravu těžařských firem.

Převoz velkého množství nákladu najednou by měl snížit dopad na dopravní infrastrukturu Austrálie. „Na zakázku jsme navrhli šedesátimetrový silniční vlak, který využívá rámec standardů založených," říká Damion Verhoogt, výkonný ředitel Bruce Rocku.

Tahačem je upravený Kenworth C510, který bývá pro svou spolehlivost častou volbou pro podobné využití. Tyto americké tahače jsou na australském území hojně zastoupené a řada C pravidelně tahá těžké nákladní vlaky. Výkon 600 koní z devatenáctilitrového motoru není žádné překvapení, další specifikace tohoto konkrétního stroje nejsou známy.

Speciál firmy Společnost Marleys Transport

Záznamy o dlouhatánských kamionech na australských dálnicích ale sahají mnohem dále než k „pouhým” 60 metrům a ty úplně nejdelší nejsou novinkou. Guinnessova kniha rekordů v roce 1999 zaevidovala záznam prvního rekordmana v podobě speciálu společnost Marleys Transport.

Ta ve městě Merridin sestavila kompletní vozidlo o délce 610 metrů. Není to chyba v počítání, ale ukázka odvahy místních řidičů, kteří sednou za volant tahače s nákladem v 45 přívěsech. Pojízdný had dosahoval váhy 603 tun a pomalu se rozpohyboval opět pomocí tahačů značky Kenworth s motory Cummins o výkonu 573 koní (421 kW).

Speciál firmy Braley

Přepsání knihy rekordů nastalo o čtyři roky později, když byl v roce 2003 na trasu dlouhou 8 kilometrů vyslán nákladní automobil složený z 87 vozidel. Žlutý gigant na kolech značky Man převážel sypký materiál skrytý pod plachtami. Německý tahač nepůsobí tak majestátně proti americkým modelům, ale i tak ten vlak měřil bláznivých 1 235 metrů a vezl naložený artikl do hornického města Kalgoorlie.

Tento pokus byl překonán v roce 2006 ještě delší soupravou o délce 1 474,3 metrů, ale v Guinessově knize ji nenajdete. Ujela jen okolo 100 metrů, a tak tento případ nelze brát jako seriozně míněný pokus o přepravu čehokoli. I tak ukazuje, jak dlouhé silniční vlaky mohou vzniknout. Pak se děste evropských kamionů, které bez zvláštních povolení nemohou být delší než 22 metrů...

Zdroje: Bruce Rock Engineering, Guinessova kniha rekordů

Mirek Mazal