Autoforum

/

Byl to mimořádně úspěšný byznysmen, po smrti zbytku rodiny se ale uzavřel do sebe i se svými vozy pobýval v dále neprovozovaném dealerství. Co bylo v jeho nitru, odhalila až jeho smrt.

V minulosti jsme již navštívili řadu dealerství, která se do jisté míry přeměnila na stroj času. Z mnoha různých důvodů je jejich majitelé nechali v takovém stavu, v jakém byly v momentu, kdy došlo na jejich uzavření. Díky tomu se čas od času objeví na trhu vozy, které jsou zcela nové a v podstatě nejeté, jakkoliv brány továrny opustily již před mnoha lety. Ve stínu osudů společnosti Auto Macchi ale veškeré dosavadní příběhy působí jako docela nezajímavé.

Firmu založil již v 60. letech Heinz Macchi, který se postupem času stal jedním z největších dealerů aut ve Švýcarsku. I proto byznysmen oficiálně zastupoval celou řadu zahraničních automobilek od British-Leylandu přes Saab až po Mazdu a Nissan. Obchody šly nadmíru skvěle, díky čemuž Macchi nakonec nechal vystavět ve švýcarském Rootu vystavět komplex o 13 tisících metrech čtverečných, jehož součástí byla dokonce i motokárová dráha.

Prim nicméně hrál showroom, který byl rozlezlý ve dvou patrech. Ustájeny v něm mohly být stovky vozů najednou, kromě toho celá budova měla ještě podzemí. To se skrývalo za betonovými dveřmi a sloužilo jako trezor a případný úkryt zároveň. Mohlo se tak zdát, že Macchi má cestu k definitivnímu úspěchu dlážděnou. Nicméně švýcarský byznysmen možná i poněkud překvapivě začal auta sbírat, a to nikoliv ta výjimečná, nýbrž ta zcela obyčejná.

Tento krok by možná nebyl tak podivný, kdyby kupříkladu šlo o jeden ročník, který by korespondoval kupříkladu s významnou rodinnou událostí. Nicméně pro Macchiho se jednalo o obsesi, která trvala několik dekád. Vlastně nás proto ani nepřekvapuje, že se začalo mluvit o jeho špatném duševním zdraví. Tyto spekulace jen nabily na intenzitě ve chvíli, kdy Macchimu zemřela manželka a syn. Co přesně se dělo poté, zůstalo dlouho nevyjasněné.

Trochu více světla do celé věci vnesl Polák Michael Rozciecha, který vlastní dealerství KlasykaGatunku. Ten totiž uvedl, že po onom tragickém momentu se Macchimu doslova změnil celý svět, což je pochopitelné. Do té doby bohatý a úspěšný Švýcar se v podstatě zavřel mezi své vozy, které byly tím jediným, co mu zůstalo. Samotné dealerství zavřel a v neprodaných autech přespával. Topil pak firemními dokumenty.

V souvislosti s ukončením obchodních aktivit začal Macchimu narůstat dluh, o to se však byznysmen již nezajímal. Místo toho měl v roce 2013 nebo 2014 zemřít, a to přímo v onom dealerství. Po jeho smrti pak následoval rozprodej pozůstalosti, kterým se nechal zlákat i již zmíněný Rozciecha. Ten nakonec odkoupil skoro polovinu z 240 aut - přesně 110 vozů.

Jak jsme již zmínili, jedná se v podstatě o stroje času, neboť většina aut nikdy neměla svého majitele. Přesto byly prodány za babku. Rozciecha vzpomíná, že v některých případech samozřejmě šlo i o ojetiny s 200 tisíci kilometry na tachometru, ovšem přes 100 aut vyrobených v letech 1975 až 1995 bylo zcela nedotčených. A jakkoliv stála tak dlouho a byla bez baterií a paliva, nastartovat je bylo dílem okamžiku.

Čas od času se tyto vozy objeví v dalším prodeji, koneckonců Rozciecha vzpomíná třeba na Mazdu 626 GT z roku 1986, která šla do světa s pouhými 17 najetými kilometry. Nyní se nicméně objevila na webu Autoscout s 1 500 km. Stále ovšem vypadá skvěle, přičemž stávající majitel za ni již požaduje 14 000 Eur (cca 383 tisíc Kč) namísto původně zaplacených 12 800 Eur (350 tisíc Kč). Podobných aut bylo v Macchiho dealerství mnohem více, podívejte se na některá z nich na fotkách níže.

To ale již nelze říci o samotném dealerství

Zdroj: Klasyka Gatunku

Petr Prokopec