Autoforum

/

Foto: Transrapid, tiskové materiály

Fascinují vás asijské rychlovlaky, které jezdí hodně přes 300 km/h? Měli jsme takové i v Evropě, dokonce nedaleko od našich hranic a dokonce ještě rychlejší. Už neexistují a málokdo si na ně vzpomene, chátrající torzo německého stroje ale tyto časy výstižně připomíná.

O vlacích operujících na bázi magnetické levitace jsme se v minulosti zmiňovali již mnohokrát. Naposledy pak v souvislosti s čínskou společnosti CRRC (China Railway Rolling Stock Corporation), která by ráda přepravovala cestující rychlostí až 600 km/h. Vlak samotný již má hotový, dráhu mezi Pekingem a Šanghají je teprve třeba vybudovat. To je velmi drahý počin, neboť tratě musí být stavěny jen na mostech a v tunelech. Samotný provoz je však již levný, neboť vlak potřebuje k pohonu méně energie a dráha je levná na údržbu.

Nejde o poznatky dnešní doby, nepřekvapí proto, že s magnetickou levitací lidstvo koketuje již od roku 1902. Na první reálné jízdy prototypů ovšem došlo až v závěru 60. let minulého století. Po Spojených státech a Japonsku se technologie rozšířila i do Německa, kde licenci na provoz vlaku typu Maglev získala společnost Transrapid. Ta v roce 1984 dokončila první trať mezi Dörpenem a Lathenem, která byla dlouhá 31,5 kilometru. Vlaky zde jezdily rychlostí 420 km/h, což bylo na tehdejší dobu velmi působivé.

V roce 2006 však éra magnetických rychlovlaků v Německu náhle skončila. Tak jako každé ráno se i 22. září vydala na trať dieselem poháněná souprava, která měla na starosti údržbu. Její posádka měla nahlásit dispečerovi, že dráhu opouští, žádný záznam hovoru ale nebyl nikde zaznamenán. Maglev navíc vyrazil na cestu o půl hodiny dříve, než bylo obvyklé, což obsluha pomocného stroje netušila. Pouhých 10 minut po startu magnetického vlaku tak došlo na srážku v rychlosti 162 km/h.

Tento incident si vyžádal 23 životů, dalších jedenáct lidí bylo zraněno, z toho deset těžce. Šlo přitom o jedinou událost za celou historii, která v souvislosti s provozem magnetických vlaků měla za následek mrtvé. Provoz na trati, která byla nadále v testovacím režimu, byl přesto s okamžitou platností zakázán. Firmě Transrapid pak na konci roku 2011 propadla licence, která již nebyla obnovena. Místo toho bylo o pár měsíců později rozhodnuto, že dojde na demolici tratě i továrny.

Demoliční práce nicméně začaly až v roce 2016, přičemž zaměřeny byly hlavně na odstranění veškeré elektroinstalace. Betonové struktury nicméně až do loňska zůstávaly nedotčené. A jak je patrné z videa, které si můžete prohlédnout pod článkem, v celém areálu chátrá i samotný vysokorychlostní vlak. Či spíše již jeho vrak.

Vypadá to jako smutný konec, Maglevy ale mohou v Německu zase začít jezdit. Už loni výše zmíněná společnost CRRC požádala, aby mohla stejnému areálu vdechnout zpět život za účelem provozu nových vlaků. Nakonec se tak onou 600kilometrovou rychlostí možná budou prohánět i Němci. Zda se tak ale skutečně stane, je ve hvězdách. Pokud se ovšem technologie magnetické levitace k našim sousedům vrátí, pak nejspíše nepůjde o tuto dekádu. Jak jsme totiž zmínili, stavba tratí je nákladnou a zdlouhavou záležitostí.

Zdroj: Auto Evolution

Petr Prokopec