Autoforum

/

Foto: Porsche Press Photo Archive

Byl to v mnoha ohledech zcela mimořádný stroj, vedle nějž i vrcholy nabídek slavných značek působily jako otylá ořezávátka. Přišel ale v příliš špatný čas do příliš komplikovaného prostředí.

Jméno Vern Schuppan vám nejspíše mnoho neřekne, kovaní fanoušci Porsche, zejména pak závodních strojů 917 a 956, by však mohli začít větřit. Jde o australského závodník, který v roce 1983 zvítězil ve čtyřiadvacetihodinovce v Le Mans. Jel tehdy s vozem Porsche 956 v barvách Rothmans, tedy za tovární tým. V roce 1989 do tohoto závodu vstoupil s Porsche 962 za svůj vlastní tým.

O pět let později světlo světa jeho vlastní silniční vůz - Schuppan 962CR. Číselné označení odkazuje na zuffenhausenské monstrum a ne nadarmo - ze závodního modelu 962 pochází motor, převodovka a také některé konstrukční prvky. Byl součástí boomu hyperaut přelomu 80. a 90. let, kam patřily i stroje jako Porsche 959 nebo Ferrari F40 a později i famózní McLaren F1. Schuppanův stroj se ani v této konkurenci rozhodně neztrácel - zvládal jet až 370 km/h.

Takovou rychlost mu zaručil zmíněný motor z Porsche 962, uložený uprostřed. Byl převzat téměř beze změn z verze pro šampionát IMSA GT, jen objem se o malý kousek zmenšil. Vzduchem chlazený 3,3litrový šestiválcový boxer dával díky dvěma turbodmychadlům KKK výkon 600 koní a 650 Nm. Výkon putoval na zadní kola přes pětistupňový manuál a stačil kromě zmíněné maximálky ke zrychlení na stovku za 3,5 vteřiny. I o 27 let později si můžeme říci, že jde o famózní čísla.

Jak je u podobných vozů obvyklé, všechno bylo podřízeno co nejnižší hmotnosti. Palubní deska nabídne jen budíky a pár nejnutnějších ovládacích prvků. Na rádio zapomeňte, stejně byste ho neslyšeli, a klimatizace taky v 90. letech patří luxusním autům. A řadicí páka na pravém prahu také není standardem, jinde na ni ale nebyl dostatek místa. Výsledkem však je velmi nízká hmotnost - pouhopouhých 1 030 kg, tomu se dnes neblíží nic snad krom stále chystaného superstroje Gordona Murrayho.

Základem 962CR byl karbonový monokok vyvinutý podle toho, jaký používalo závodní Porsche 962, nebyl však zcela totožný. Výrobu prvních pěti kusů měla obstarat britská firma Advanced Composite Technology. Vzniklo pak ještě několik monokoků a firma Modena Cars v High Wycombe postavila šest kompletních vozů pro japonský a německý trh.

Japonsko nebylo v hledáčku náhodou. Právě odtamtud totiž proudily peníze na vývoj 962CR - kromě motoru a převodovky totiž byly všechny díly nově vyvinuté, nikoliv převzaté, třebaže se Schuppan značně inspiroval vozem Porsche 962. Na rozdíl od něj však 962CR bez problémů mohl na veřejné silnice.

Na svou dobu to byl nehorázně drahý vůz, v roce 1994 stál 1,5 milionu dolarů, tedy tehdejším kurzem 42,8 milionu korun. Oproti tomu McLaren F1, také horká novinka a navíc s dvanáctiválcovým motorem, měl na cenovce napsáno 970 tisíc dolarů (tehdejším kurzem 27,7 milionu korun). Původně bylo v plánu vyrobit 50 kusů.

Hned zkraje putovaly dvě 962CR do Japonska. Automobilka se ale nedočkala jejich zaplacení, a tak byla nucena vyhlásit bankrot po pouhých šesti vyrobených exemplářích. Nezaplacení však nebylo hlavním důvodem krachu, firmě zlomilo vaz hlavně načasování - ekonomická recese a konec boomu superaut okolo půlky 90. let znamenalo ze zamýšleného prodeje 50 vozů zůstal jen sen. Firma padla, s ní i Schuppanův závodní tým a 962CR se skoro zapomnělo. I proto jsme jej chtěli připomenout.

Petr Miler