Autoforum

/

Foto: Archiv Autoforum.cz

Hujer by je patrně dal do sběru, Rusové mají jiné místo, kde těžké kolosy končí svou životní dráhu končí. Jeho lokaci vám neprozradíme, ale ukážeme vám ho.

Vážení čtenáři,

s koncem roku se tradičně nebráníme ani pohledům na trochu jiné dopravní prostředky a letošek není výjimkou. Tentokrát půjde o vlaky. Zavedou na jedno pozoruhodné místo daleko na východ od České republiky, které ovšem nepostrádá spojitost ani s našimi končinami.

Děkujeme vám za přízeň v letošním roce, přejeme hezkého Silvestra a věříme, že si k nám najdete cestu i v roce příštím.

Za redakci Autoforum.cz

Pavel Janda
šéfredaktor

Rusko nezná hranic politických ani konstruktérských. Zapomenuté koncepty ruských aut sklízely úspěchy, ať už na výstavách či závodních tratích. Sovětské kolosy s motory 38,9 V12 uměly utáhnout všechno jakýmkoliv terénem. A pozornost se upírala i na železnici - na vrcholu studené války sovětský proudový vlak uháněl až 250 km/h po kolejích, které jinak poznaly lokomotivy jedoucí rychlostí nanejvýš poloviční.

I takové stroje si ale na ruských železnicích odkroutily své. Člověk by čekal, že skončily ve šrotu a část z nich takový osud jistě potkal, ne však všechny. Území nejznámějšího ruského pohoří skrývá základnu starých těžkých strojů z dob jejich největší slávy. Sverdlovská oblast jižně od Jekatěrinburgu v pohoří Ural na otevřených slepých kolejích ukrývá vyřazené vlaky.

Vstup na toto místo je zakázán a jeho existence není širší veřejnosti ani známa. Hlídané území je obklopeno ostnatým drátem, i tak se tam dá se svolením proniknout, jak ukázal reportér magazínu E1. Nesmí ale přesně říci, kde se místo nachází, aby nedocházelo k nájezdům lovců sběrných surovin. Mezi exponáty je například stará lokomotiva Lebedyanka s rudou hvězdou nebo elektrická lokomotiva Škoda.

Uzavřená základna svojí ponurou atmosférou nejvíce připomíná hřbitov vlaků a také jím v podstatě je. Nemá jím ale zůstat napořád. Zástupci Sverdlovské železnice, kteří mají místo na starosti, konstatují, že se starými kolosy mají jiné plány, proto je také nechtějí nechat nadobro zničit.

V Rusku prý existuje řada míst, kde je možné spatřit železniční vybavení let dávno minulých. Jsou uloženy v muzejních sbírkách, než se do nich ale dostanou, končí na takzvaných rezervních základnách, z nichž jednu vidíme na fotografiích. Nevíme, kolik takových míst je, úložiště ve sverdlovské oblasti má ale patřit mezi ty největší a zajímavé stroje sem posílají i jiní provozovatelé železnic. V budoucnu pak mají být restaurovány a pak i předváděny veřejnosti.

Jestli se to někdy stane, je otázkou, mezi zatím „dobře uloženými” lokomotivami a ostatními předměty se nachází pýcha sovětského železničního stavitelství - vysokorychlostní vlak ER200, který do roku 2009 pendloval mezi Moskvou a Petrohradem, než byl nahrazen novým typem. Dále lze vidět starobylou parní lokomotivu s typickou pěticípou červenou hvězdou na přídi, jedna z nejvyspělejších sovětských lokomotiv si říká Lebedyanka. Zájemce o železnici zaujme rovněž jedna z nejmodernějších sovětských lokomotiv, kterou je dieselový vlak D1 série LV, široce používán na železnicích SSSR. Byl postavený na rozkaz Sovětského svazu v maďarském závodu MAVAG.

Na kolejích zarůstajících trávou najdeme také českou stopu - mezi zrezlými železničními zbytky všeho druhu stojí elektrická lokomotiva pro osobní linky DC používaná v Rusku a na Ukrajině nazvaná ChS2 alias Cheburashka, původem z Československé socialistické republiky. Vyráběla se s pantografem mezi léty 1958 a 1976 v závodě Škoda Plzeň ve třech verzích. Česká šestiosá elektrická lokomotiva má hodnotu rozchodu 1,5 metru a na sovětských kolejích dosahovala rychlosti až 160 km/h.

Ural je geografická hranice mezi Evropou a Asií, odděluje dva odlišné světy. Zároveň ukrývá zastřené pohřebiště železniční historie Ruska a hlavně Sovětského svazu. Nechvalné období připomínají propagandistické komunistické slogany na některých trupech lokomotiv, které pomalu požírá zub času. Hesla pevně drží, možná „na věčné časy“. Jako kdyby chtěly připomenout, že Rusko stále letech odmítá zapomenout na to, čím kdysi bylo. Nebo možná spíše být chtělo...

„Vpřed do komunismu!” Zbytky budovatelských hesel jsou nesmrtelné, jako zvrácená ideologie sama

Rusové tvrdí, že odložené přepravní prostředky jednou ukážou veřejnosti, zatím je ale skrývají za ostnatým drátem na tajné základně

Zdroj: E1.ru

Mirek Mazal