Autoforum

/

Foto: Archiv Autoforum.cz

Navigační systém má dnes každý chytrý telefon a za příplatek jej pořídíte do naprosté většiny aut. Někde ale vývoj těchto systémů musel začít. Bylo to právě tady.

V současné době je běžné, že auta mají satelitní navigaci vestavěnou, ještě více lidí si pak s sebou snadno vezme přenosnou navigaci a již opravdu kdekdo může mít chytrý telefon s GPS přijímačem, který s pomocí map a internetového připojení navigaci snadno zastoupí. Před více jak třemi dekádami to ale s navigačními systémy pro automobily vypadalo docela jinak.

Vývoj navigací začal v roce 1981 v Japonsku - Honda přišla s elektronickou mapou, kterou nazvala Electro Gyrocator. Nebyla to navigace, jak ji známe dnes, princip byl ale velmi podobný - šlo o mapu, která dokázala zobrazit aktuální pozici vozu. Tu systém vypočítával pomocí ujeté vzdálenosti a směru, který zjišťoval heliovým gyroskopem.

Na obrazovce pak zobrazoval blikající tečku, která za sebou nechávala čáru, abyste věděli, kudy jste projížděli. Mapy byly nakreslené na průhledných fóliích, které bylo nutno vyměnit po dojetí na okraj. Bylo potřeba vybrat správnou, jinak jste se zcela ztratili, a zadání cíle probíhalo tak, že jste udělali na fólii křížek nebo kolečko fixem v místě, kam jste chtěli dojet.

Jako výhodu průhledných fólií lze vidět fakt, že nebyly závislé na satelitním signálu a pro cestu do jiné země si stačilo takové fólie vyrobit. A když byla otevřena nová silnice, člověk nepotřeboval žádnou aktualizaci.

Tato navigace byla ve své době nabízena jako příplatková výbava k Hondě Accord, ale nebyla příliš úspěšná. To se ostatně není moc co divit, jelikož její cena byla v přepočtu na dnešní sumy přes 130 tisíc korun (!). Jinými slovy, tehdy stála asi čtvrtinu celé Hondy Accord, a k tomu to byla naprostá novinka, které lidi zpočátku nemuseli věřit.

Dnes je z navigace něco zcela běžného, něco, bez čeho si spousta lidí neumí jízdu autem ani představit. Začátky téhož ale byly, jak uvidíte i na přiloženém videu, ještě před pár dekádami poněkud bolestivé...

Petr Miler