Autoforum

/

Foto: Archiv Autoforum.cz

Patrně neopakovatelný sled událostí vedl k tomu, že v oficiálním dealerství Toyoty zůstala uvězněna úplně nová auta. A ven se asi hned tak nedostanou.

V roce 1974 proběhl na Kypru státní převrat, puč s cílem spojit jinak samostatný ostrov s Řeckem. Představa podobného výsledku ale byla proti mysli Turkům, kteří na Kypr zaútočili a postupně obsadili 40 % ostrova. Poté bylo vyhlášeno příměří obecně považované za turecké vojenské vítězství, celý Kypr ale Turkům nepřipadl. Z jižní části se stala autonomní Kyperská republika (považovaná za řeckou část), ze severní Turecká republika severního Kypru. Tedy tak alespoň situaci vnímá Turecko, většina ostatních zemí považuje severní Kypr za území patřící Kyperské republice, které je nezákonně okupována tureckou armádou.

Ať už ale budeme oběma částem ostrova říkat jakkoli, přátelské vztahy mezi nimi nepanují. Mezi tureckou a řeckou částí tak byla vytvořena tzv. Zelená linie, demilitarizované pásmo. Tento stav trvá už více než čtyřicet let a ono pásmo prochází celým ostrovem v délce asi 180 kilometrů. Prochází i hlavním městem Nicosií, ale jsou v něm také další města a vesnice, které byly v roce 1974 jejich obyvateli opuštěny.

Desetitisíce lidí museli z těchto míst prchnout náhle a nechali za sebou úplně všechno - nejen nemovitosti, ale i jejich kompletní vybavení od nábytku přes nádobí, elektroniku, knížky, prostě všechno. Jednak bylo technicky obtížné si s sebou odnést více než nezbytnosti, pak ale také nikdo nevěřil, že by jejich vyhnanství mohlo trvat déle než pár týdnů. Jenže ono trvá už přes čtyři dekády.

V demilitarizované zóně tak zůstala i auta. Najde se tady také pár použitých vozů, které nemohly být bryskně odvezeny, co je ale bizarnější, najdou se tu i auta úplně nová. Toyota totiž měla v 70. letech na Kypru jedno z dealerství právě v místech, kde se nachází dnešní demilitarizovaná zóna a také její auta tu musela zůstat. Nová, netknutá, připravená k prodeji. Dodnes jsou na svém místě s nanejvýš pár desítkami kilometrů na tachometru, ale poznamenaná čtyřiceti lety bez hnutí.

Fotograf Bo de Visser se do tohoto dealerství dostal a vytvořil tam působivé snímky. Některá auta vypadají, že by stačilo setřít prach a neměla by daleko k novým, jiná jsou časem poznamenaná trochu více a krom pneumatik bez vzduchu vidíme třeba i rez a další následky hlodání zubu času. Zachránit je dosud možné nebylo a nezdá se, že by to kdy v dohledné době mohlo být možné - i v roce 2018 mohou obyvatelé Kypru o sjednocení či alespoň zrušeno tohoto kontroverzního pásma jen snít.

V každém případě to stojí za zhlédnutí, i když na největší hřbitov aut v Evropě to asi nemá. A za zhlédnutí stojí i další fotky z demilitarizované zóny - letiště, hotely, kostely, to všechno je dnes součástí jakési země duchů, kam by teoreticky nikdo neměl vkročit. Ale jak vidno...

Další fotky opuštěných míst jsou neméně působivé

Fotit v těchto místech chce odvahu, jsou někdy střežená, někdy i zaminovaná

Zdroje: Urban Travel, City Lab

Petr Miler