Autoforum

/

Foto: Archiv Autoforum.cz

Je to auto výjimečné z tolika různých úhlů pohledu, až toho přechází zrak. Historicky vůbec první čtyřkolka BMW ve stavu nového auta je raritou.

BMW dnes prodává s pohonem 4x4 zvaným xDrive většinu svých aut, jeho příběh ale musel někdy začít. Stalo se tak v 80. letech minulého století, kdy automobilka nabídla zákazníkům model 325iX generace E30. Žádný velký hit z toho tehdy nebyl, k bavorákům samozřejmě patřila klasická koncepce s motorem vpředu a pohonem zadních kol, která měla s tehdejšími výkony pohybujícími se nejčastěji mezi 100 a 200 koňmi pramálo problémů, i když o frišnější zimy nebylo nouze.

Tento vůz si tak získal popularitu spíše v zemích, jako je Kanada, v Evropě si jej koupila jen hrstka zákazníků. A i většinu těchto aut dávno rozkousal zub času. O to větší vzácností je stroj, který dnes máme před sebou - jde o nikdy nepřihlášenou „evropskou” 325iX E30 z roku 1986, která se díky pečlivému skladování a naprosto minimálnímu používání (na tachometru má jen 508 km) dožila dnešních dnů ve stavu nového vozu. A přesně v tom je na prodej.

Příběh stojící za tímto vozem je pozoruhodný jako auto samo. Do svého vlastnictví jej odkoupila britská firma SuperVettura, která se primárně specializuje na prodej s mnohem exotičtějšími auty. Jde o oficiálního dealera Koenigseggu, ale běžně si u něj koupíte i Ferrari, McLareny, Lamborghini a další podobné automobilové speciality. Právě o ty formě šlo především, když sáhla po 32 autech z rozsáhlé kolekce dánského sběratele, která čítala mj. Ferrari Enzo, F50, 250, 512 nebo 328, stejně jako McLaren P1 GTR či Mercedes Pagoda. A mezi nimi firma získala i tohle BMW.

James Huntley ze SuperVettury říká, že majitel byl zvláštní člověk, který s auty téměř nejezdil, a všechna tak mají najeta mezi 80 a 3 000 km. Obvykle je vlastnil jako první a některá z nich po dodání už ani nikdy neotevřel. Přesto jsou ve skvělém stavu díky pečlivému uskladnění v klimatizovaných hangárech.

Tato 325iX tak neměla být po ujetí pár set km po dekády skutečně ani otevřena, nikdy nebyla přihlášena do běžného provozu a dodnes jsou na ni některé ochranné prvky z výroby. Vypadá podle toho - ať se podíváte na jakýkoli detail, vidíte nové auto a nic jiného. U SuperVettury autu dopřáli základní servis, aby bylo provozuschopné, pneumatiky z úcty k originalitě ale nechali původní s tím, že pokud by si nový majitel přál s autem jezdit, vymění i ty. Skoro by to ale byla škoda, tohle je vážně muzejní kus.

Na druhou stranu, řadový šestiválec s výkonem až 170 koní, který přes pětistupňový manuál míří na všechna kola, by si také zasloužil prohnat. Pokud byste chtěli být těmi, kdo tomuto autu poprvé ukáže, jaké to je jezdit v běžném provozu, není to problém, přes prodej ve Velké Británii jde o auto s volantem na levé straně. Jediným problémem může být cena, ovšem ani 40 000 liber pro zahraniční zákazníky (na naše necelých 1,3 milionu korun) se vzhledem k výjimečnosti vozu nejeví být nemístným požadavkem.

Zdroje: SuperVettura, Carscoops

Petr Miler