Autoforum

/

Foto: Archiv Autoforum.cz

Pokud už mají mít taxíky unifikovanou barvu, jsou skoro vždy žluté, béžové či podobně zbavené. V Londýně jsou černé, už skoro 70 let. Proč?

Černé taxíky jsou pro Londýn stejnou ikonou jako Big Ben nebo Tower Bridge. Není proto vlastně divu, že tato barva zdobí i jejich novou generaci TX. Za ní stojí čínský gigant Geely, který před několika lety odkoupil tradiční společnost London Taxi Company. Tu v souladu s uvedením nového modelu přejmenoval na LEVC (London EV Company), což má spojitost s hybridním ústrojím, u kterého prim hraje elektromotor.

Samotný vůz jsme si představili již na počátku prázdnin, jedno ovšem zmíněno nebylo - proč jsou vlastně londýnské taxíky černé, když takřka všude ve světě zdobí jejich karoserii hlavně žlutá barva, na kterou ostatně v poslední době přesedlaly i ty pražské. S touto záležitostí si lámali hlavu také designéři Geely, kteří kvůli tomu propátrali historii londýnských taxíků sahající až do poloviny 17. století. A zjistili zajimávé věci.

My se dnes nebudeme zabývat koňskými dvoukolkami, jimž se původně říkalo hackneys. Toto slovo přitom bylo odvozeno z francouzského termínu „hacquenée“, jenž odkazoval na koně k pronájmu a mnoho lidí jej užívá dodnes. Místo toho se přesuneme do roku 1948, kdy značka Austin začala s výrobou taxíku TX3. Ten zpočátku užíval benzinový motor, kvůli vysokým provozním nákladům však firma záhy přešla na diesel.

Až do té doby byly v ulicích k vidění taxíky v rozličných barvách, s příchodem TX3 se ale situace rychle změnila. Po válce byl totiž všeho nedostatek a za cokoli výjimečnějšího se muselo hodně připlácet. Projevilo se to i na trhu automobilových laků, kde byl tím nejlevnějším černý. A jelikož taxíky se vyráběly ve velkém a Austin je chtěl nabídnout co nejlevněji, rozhodl se TX3 lakovat jen do černé barvy.

Nebyl to ovšem jediný faktor. Kupující aut obecně si za dané situace nemohli dovolit rozhazovat a preferovali obvykle to, co bylo nejlevnější. Černý lak se tedy se začal objevovat na největším množství nově prodaných aut, čímž se černá barva stala módní. Byla zkratka synonymem pro nové auto - nová auta byla skoro vždy černá. A protože zákazníci taxikářů chtěli jezdit v co nejnovějších vozech, začali preferovat ty černé.

Taxikáři se tak začali přizpůsobovat poptávce a buď přelakovali své starší vozy nebo si koupili v černé nové i jinde než u Austinu. To aby jejich stroje vypadaly jako nové a zákazníky neodrazovaly. Už do konce roku tak byly bez jakéhokoli nařízení prakticky veškeré taxíky v Londýně černé, protože jakkoli jinak zbarvený vůz si obtížně hledal klientelu. A tahle situace už se nikdy nezměnila.

Přirozeně zavedené tradice se tedy držela i nová generace taxíků TX4, která dorazila v roce 1958. Ta byla ještě populárnější než předchůdce, ve výrobě vydržela až do počátku letošního roku. Aktuálně je však již k mání hybridní novinka TX, která vyjma elektromotoru dostala i malý benzinový agregát od Volva. Čistě na elektřinu zvládne až 110 km, je schopna svézt i šest cestujících a dokáže na palubu vzít i vozíčkáře.

I přechodem z dieselů na elektrifikované pohonné ústrojí se londýnské taxíky tak trochu vrátily ke svým kořenům. První motorizované taxíky z roku 1897 užívaly k pohonu elektrické ústrojí, jako většina aut té doby. To se však ukázalo být nespolehlivým, načež všech 50 kusů zmizelo z ulic britské metropole do tří let. Kariéra TX snad bude delší...

Petr Prokopec