Autoforum

/

Foto: Archiv Autoforum.cz

Je to jedno z těch aut, která byste čekali tak nanejvýš v muzeu, jeden ze tří existujících prototypů japonské Formule 1 určené na silnice je ale teď k mání za 30 milionů.

Yamaha se v prvopočátku své existence specializovala na výrobu klavírů, později se přidala produkce vrtulí a spalovacích motorů do armádních letadel. A následovalo postoupení na úroveň konstrukcí prvních motocyklů společně s loděmi. To všechno víme, na počátku 90. let minulého století se ale firma rozhodla postavit svůj supersportovní automobil. A nízko se rozhodně nedržela.

Yamaha OX99-11 V12, jak si stroj říkal, měla ambice státe se vůbec nejrychlejším silničním automobilem světa, jakousi Formulí 1 pro běžné silnice. Yamaha měla kde brát, protože několik let před spuštěním projektu tehdejší ladič klavírů vstoupil právě do Formule 1 jako dodavatel motorů. Toto krátké působení v seriálu F1 skončilo před vypuknutím sezóny v roce 1991. Technika do monopostu byla připravena, proto nastala otázka, co s ní bude dál.

Nakonec padlo rozhodnutí přetavit tuto závodní techniku do homologovaného silničního supersportu s mimořádnými dynamickými schopnostmi. Auto bylo prakticky hotové, vznikly tři funkční prototypy, jenže nedostatek financí v krizových letech začátku „devadeátek” výrobu sériových modelů znemožnil. Ony tři prototypy ale stále existují a jeden z nich se teď objevil v nabídce firmy JP Trade.

Výkonný stroj o rozměrech 4 400 x 2 000 x 1 220 mm neměl obdoby, protože byl osazen vidlicovým dvanáctiválcem o objemu 3,5 litru, který prostřednictvím šestirychlostního manuálu dodával výkon 300 kW (408 koní) při 10 000 ot./min. Vysokootáčkový V12 neměl jediný problém hýbat s karbonovou kostrou ověšenou ručně zpracovanými hliníkovými panely. Celková hmotnost byla fantastických 1 150 kg, proto zadní náprava dokázala OX99-11 V12 katapultovat na stovku za 3,2 sekundy a rozlet končil při dosažení 350 km/h.

Z trojice unikátů hned první připadl testovacímu oddělení Yamahy. Dave Sullivan v pozici šéfa vývoje podvozku, motoru a zavěšení vzpomíná: „Abychom vůz udrželi v tajnosti, testy na okruhu v Millbrooku probíhaly zásadně v noci. V utajení jsme se přemísťovali také na testovací základnu MIRA, kde jsme absolvovali měření v aerodynamickém tunelu.“ Samotná jízda brala dech. „Byl jsem fakt šťastný, když jsem se mohl posadit za volant. Ten motor byl prostě neuvěřitelný. Do 6 000 otáček jste s tím mohli jezdit jako s normálním autem, a pak se rozpoutalo peklo až k červenému poli v jedenácti tisících,“ dodal Dave.

Pozdější černý i červený vůz byly použity pro zkoušky různého nastavení a pak měly sloužit jako novinářské předváděčky. Jezdil s nimi například bývalý pilot F1 John Watson. Postaveno bylo rovněž pojízdné šasi jako demonstrátor technologií F1 v sériovém automobilu a to si vyzkoušel pouze jediný novinář Paul Frere a prý byl totálně unešený. Zažít podobné pocity může nyní každý díky japonskému dealerovi, který jeden dochovaný kus nabízí v aukci. Tedy každý, kdo dá dohromady alespoň nejnižší požadovanou cenu 1,3 milionu dolarů (30 milionů Kč). Spousta peněz, vzácnější vůz ale abyste v celé historii automobilismu pohledali...

Zdroje: JPC Trade přes Motorious, Archiv Autoforum

Mirek Mazal