Autoforum

/

Foto: Bugatti

Jde o fascinující dílo, revoluční vůz, kus automobilových dějin, bez jakýchkoli debat. Ovšem svou současnou existencí připomíná jak to, že vznikal už někdy na přelomu milénia, tak fakt, že se tak stalo pod taktovou obřího automobilového koncernu s armádou právníků.

Bylo by asi nošením dříví do lesa sáhodlouze připomínat, co je to Bugatti Veyron a čím se zapsalo do dějin. Jen v kostce tak připomeneme, že jde o historicky první sériově vyráběný vůz, který dosáhl rychlosti přesahující 400 km/h. A také jedno z ideových dětí Ferdinanda Piëcha, který si vymínil, že koncern Volkswagen pod jeho taktovou vytvoří vůz schopný přes den s nadhledem zlikvidovat veškerou sportovní konkurenci a večer se stejným nadhledem odveze svého majitele do opery.

I takový moloch si na tom málem vylámal zuby, nakonec ale uspěl. A celý bolestivý proces zrodu tohoto stroje ve výsledku pomohl Veyronu vydláždit cestu do automobilové síně slávy. Je to dnes nezapomenutelný, revoluční stroj používající spoustu převratných řešení, z nichž se některá stala v mezičase běžnými či běžnějšími, Veyronu jako celku se ale dodnes máloco vyrovná. Takže je všechno skvělé? Ne tak docela.

Na videu níže můžete vidět, jak se právě jednoho z Veyronů zmocnili lidé z AutoTopNL, kteří jej vytáhli kam jinam než na německý Autobahn. Smyslem byl nejen klasický pokus o dosažení maximální rychlosti, ale i menší recenze vozu. Ta proběhla bez potíží a sami můžete znovu vidět různá více i méně známá, obvykle ale pozoruhodná zákoutí vozu, samotná jízda po dálnici je ovšem rozpačitá. Auto je i tak od pohledu silné a rychlé, ale... prostě nejede tak, jak byste od Veyronu čekali. S rychlostí se tedy dostane sotva k 320 km/h, což je obecně vzato samozřejmě pořádný kalup, ale ne v případě auta, které má jet čtyřstovkou.

Řidič to chvílemi řeší s majitelem, ale ničeho se nedoberou, auto prostě „nejede”, a to ani po použití zvláštního klíče pro odemknutí módu pro dosažení maximální rychlosti, kdy auto nijak neprotestuje. Jízda tak končí s jistými rozpaky, až s odstupem se od znalejších dozvídáme, že auto zřejmě omezila aktivace kontroly trakce při jedné z akcelerací, přílišné natočení volantu před dojetím na dálnici (má stačit jen 60- nebo 90stupňový úhel), nepřepnutí mapy motoru na vysokooktanový benzin, absolvování víc než 4 předchozích pokusů o dosažení maximální rychlosti na stejných pneumatikách anebo některá z dalších asi 175 podmínek. Ať už šlo o cokoli z toho nebo víc věcí dohromady, tohle je vážně k ničemu.

Jel jsem za svoji „automobilovou kariéru” s kdečím, mimo Bugatti a pár podobných exotů prakticky se vším, co dovedete představit, včetně řady aut jako upravená Audi RS, BMW M, vrcholná Porsche a podobnými, optikou Veyronu v podstatě tuctovými auty. A se spoustou z nich jel 320, 330, 340 i 350 km/h prostě „jen tak”. Nebylo k tomu třeba nic zvláštního, dokonce i takové upravené Audi RS3, technicky v zásadě „lepší Octavie”, dokázalo jet s velkým nadhledem rychleji než tento konkrétní Veyron při této konkrétní jízdě.

Tím nechci Bugatti nijak snižovat, uvážím-li ale, že taková RS3 bude dnes ojetá stát jako možná pneumatiky na Veyron, zvedá to obočí. Tohle auto se zdá být příliš křehké a na to, aby bylo reálně použitelné, pokud musíte splnit tolik podmínek, aby ze sebe vydalo maximum. A svou roli jistě hraje i to, že za ním stojí velký automobilový koncern, který se také vzhledem k problémům při vývoji chtěl vyhnout potenciálním legálním potížím a drahým sporům s mocnými zákazníky, kdyby se při rychlé jízdě s autem něco pokazilo. A tak vše zkomplikoval tolika podmínkami, že je výsledkem to, co můžete vidět níže. Trochu škoda, ale i tak zajímavá zkušenost...

Zdroj: AutoTopNL@Youtube

Petr Miler