Autoforum

/

Foto: Volvo

Také Volvo vsadilo vše na jednu kartu a ani před investory nezastírá, že by zvažovalo změnu svého přístupu. Už po ohlášení výsledků za minulý kvartál se tak jeho akcie propadly, zbytek nyní dokonala reakce na krok majoritního vlastníka firmy.

Velké světové automobilky v posledních týdnech ohlásily své výsledky za třetí kvartál letošního roku a téměř bez výjimky schytaly rány, které dlouho nepoznaly. Z ekonomických dat firem je vesměs zřejmé, že jejich situace se zhoršuje pod tíhou slábnoucích prodejů, to ale není ten hlavní problém. Investoři začali být v prvé řadě obezřetní směrem k tomu, co v předchozích letech naopak adorovali - k sázkám výrobců na čistě elektrickou budoucnost.

Právě váznoucí odbyt elektrických aut totiž v posledních měsících zatíná do bilancí automobilových firem největší sekery. Na hospodaření některých společností se to nepozná, ale třeba takový Ford, který elektromobily vyvíjí, vyrábí a prodává v rámci oddělené divize, aktuálně počítá s tím, že na těchto vozech letos prodělá přes 100 miliard a každý prodaný elektromobil mu přináší ztrátu téměř 1 milion korun. To jsou obrovské peníze a situace ostatních velkých značek už soudě podle jejich kroků není zásadně jiná.

V trochu jiné pozici je Volvo. To za třetí kvartál ohlásilo slušné výsledky i rostoucí marže, stačila ale slova šéf firmy Jima Rowana, že firma zůstává oddané elektromobilům, aby velká část investorů ztratila důvěru. Přes dobré finanční výsledky tak cena akcií společnosti koncem října spadla skoro o 10 procent dolů, tehdy nejníž od chvíle, kdy firma Volvo Car AB vstoupila na burzu. Analytici to tehdy komentovali trefně: „Vyvolává otazníky nad dalším růstem akcií Volva, když chce více tlačit na elektromobily v době, kdy trh vnímá, že poptávka po nich zpomaluje,“ řekl tehdy Philippe Houchois z Jefferies.

Špatným dnům tím ale nebyl konec. V závěru uplynulého pracovního týdne se akcie Volva propadly ještě podstatně níž, když jen během pátečního obchodování klesly až o 14 procent oproti čtvrtku. Nakonec se ustálily na ceně 36,29 SEK za akcii, což je nejnižší uzavírací hodnota v dějinách a pokles o více jak 44 procent oproti momentu vstupu firma na burzu. Tržní kapitalizace Volva se tak propadla na 10,21 miliardy amerických dolarů, což - pro srovnání - znamená, že ani 71 švédských automobilek by svou hodnotou nevydalo za jednu Teslu.

Důvodem tohoto poklesu je reakce investorů na prodej části akcií ze strany mateřského Geely. Za jiných okolností by to takový otřes nezpůsobilo, Geely prodalo jen 100 milionů akcií a svůj podíl ve firmě snížilo pouze o jednotky procent na 78,7 %. Za popsané situace jsou ale investoři citliví na každý podobný signál ze strany „těch, kteří vědí víc”, a tak dalšími prodeji podpořili pokles cen akcií firmy na zmíněnou úroveň.

Geely se situaci pokusilo uklidnit tím, že jeho krok je součástí dlouhodobého plánu a nemá nic společného s aktuálním stavem Volva. Geely ve svém prohlášení k věci tvrdí, že jeho krok má za cíl „zvýšit počet volně obchodovaných akcií a dále rozšířit akcionářskou základnu“, znovu šéf firmy Jim Rowan pak dodal, že „zlepšení likvidity obchodování přináší výhody novým i stávajícím investorům“. Jak ale sami vidíte, uklidňování na investory nezabralo a ve výsledku tak akcie Volva jen od začátku roku poslali níž už o 25 procent. Pozitivně vnímaná by jistě byla diverzifikace budoucích záměrů firmy, ta už ale léta dogmaticky trvá na přechodu na čistě elektrickou mobilitu stůj co stůj a zjevně ji od toho neodrazuje ani postupná ztráta důvěry investorů v rozumnou schůdnost takového záměru.

Zdroje: Reuters, SDA, Geely/Volvo

Petr Miler