Autoforum

/

Foto: Vingroup/VinFast, tiskové materiály

Člověk, který nadělal pohádkové jmění na nudlových polévkách známých i v Česku, se po realitách nejnověji pustil do výroby aut. Zdá se, že to neměl dělat.

Vůbec první vietnamská automobilka VinFast měla nakročeno ke slušnému úspěchu. Počítat totiž mohla nejen se zázemím Phama Nhat Vuonga, který nadělal miliardy na instantních nudlových polévkách a později na realitách, ale opřít se mohla také o designové studio Pininfarina, společnost Magna Steyr a zejména automobilky BMW a Opel. Právě jejich starší modely začala vyrábět a prodávat pod vlastní značkou s unikátním vzhledem, o který se postarali zmínění Italové. Jenže v roce 2020 se VinFast rozhodl, že spalovací technologie je překonaná a začal dopředu tlačit elektromobily kompletně vlastní výroby. I domácí média to tehdy označovala za riskantní sázku, Pham Nhat Vuong se tím ale nenechal odradit.

První vůz značky s bateriovým pohonem se ukázal již předloni, následně značka přišla s pořádnou expanzí. Jenže na počátku letošního roku bylo její jméno spojováno s nepříjemným skandálem. VinFast se totiž rozhodl, že běžné novinářské prezentace již k okouzlení odborného publika nestačí, a tak se pokusila slavného novináře Matta Faraha v podstatě zkorumpovat. Automobilka mu tehdy nenabídla pouze úhradu veškerých cestovních výdajů souvisejících s cestou za jejími vozy, ale také 10 tisíc dolarů neboli zhruba čtvrt milionu korun v hotovosti na ruku.

Tento úplatek měl zajistit, že se někdejší novinář začne hlavně na model VF8 koukat skrze růžovější brýle. Ve finále však šlo spíše o první hřebíček, který Vietnamci zatloukli do rakve svého elektrického SUV. S dalšími pak přišli další američtí kolegové, kterým zřejmě VinFast nenabídl nic. Anebo pro ně čtvrt milionu korun byla až příliš malá částka na to, aby se zdiskreditovali. Vůz je totiž tak špatný, že lidé by jej měli odmítnout, i kdyby jej automobilka dávala zcela zdarma.

„Nemusí se mi líbit zvuk, jaký auto vydává při odbočování, ale očekávám, že bude fungovat pokaždé, kdy použiji blinkry. Jeden z VF8 během představení však nezvládl ani to,“ uvedl Scott Evans zastupující magazín Motor Trend. A dodal, že u několika dalších kousků nešla ani nastavit klimatizace - buď z ní foukal pouze horký nebo jen studený vzduch. „Když navíc zařadíte zpátečku, vůz sebou při rozjezdu násilně škubne. Parkovací brzdu navíc nelze uvolnit, pokud nestojíte na plynu,“ říká dál.

Evans byl tak nakonec rád, že při couvání netrefil auta za sebou. Ve srovnání se svými kolegy měl ale ještě štěstí. Steven Ewing totiž pro Inside EVs uvedl, že podvozek je natolik houpavý, až z něj dostal mořskou nemoc. „Odezva od řízení je nelineární a nekonzistentní a od kol k vašim rukám nemíří žádné informace. Je to příšerné, hlavně ve chvíli, kdy VF8 přepnete do sportovního režimu. Můj vůz měl navíc tendenci stáčet se doprava, a to na zcela rovném povrchu,“ uvádí.

S houpáním a nevolností se potýkal i Mack Hogan z magazínu Road and Track, a to na místě spolujezdce. Když se poté s řidičem vyměnil, udělalo se pro změnu špatně i jemu. V obou případech jde o ostřílené novináře, kteří něco takového nikdy dříve nenažili. Hogan navíc též zmiňuje nulovou odezvu řízení, zatímco Emme Hall píšící pro The Autopian poukázal na to, že navigace fungovala pouze tehdy, když byl použit mobil jeho kolegy jako hotspot.

Zástupci značky sice následně uvedli, že šlo o předprodukční prototypy a auta pro zákazníky mají být bez poskvrnky, ovšem tomu se těžko věří. Žádná soudná firma nedá novinářům do ruky tak problematický produkt, pokud by si byla vědoma toho, že je problematický. Předprodukční vozy bývají nedokonalé, ale třeba u Škody narazíte maximálně na rozdílné spáry mezi panely karoserie či nestandardní plast některých dílů uvnitř. Technika ale obvykle funguje na jedničku, to prostě musí.

Když si přitom uvědomíme, jak moc těžké je dnes lidem prodat nový vůz, zvláště pak elektrický, pak VF8 možná automobilku u amerického publika odepsalo ještě dřív, než se začala ucházet o jeho přízeň. Však elektrické SUV ve Státech startuje na 49 tisících dolarech (cca 1 065 000 Kč), což je již poměrně velké sousto. Levnější je totiž i Tesla Model Y, která sice též neproslula jako synonymum kvality, ale pořád je na tom lépe než VinFast. A má takřka dvojnásobný dojezd. Pham Nhat Vuong tak možná měl zůstat u nudlí či prodeje cizích aut s vlastním designem a logem.

Zdroj: Jalopnik

Petr Prokopec