Autoforum

/

Foto: BMW

Zdá se, že nový šéf BMW posouvá automobilku přesně tam, kam se očekávalo - ještě dále od tradičního zaměření na emoce a ještě blíže ke stylu stojícímu hlavně na kontroverzním ztvárnění módních typů aut.

BMW prochází během posledních dvou dekád bouřlivým vývojem obtížně srovnatelným s jakoukoli značkou takového kalibru. Automobilka původně postavená kolem radosti z jízdy bez ohledu na třídu auta začala s úvodem nového milénia mířit směrem k maximálnímu rozšiřování svého záběru a z něho pramenícímu snižování kvality i omezování charakterové vyhraněnosti, předbíhání požadavků regulátorů a designové kontroverzi. Po jistém překotném vývoji kolem roku 2005 se situace s koncem této dekády začala uklidňovat a zdálo se, že BMW se opět snaží alespoň přiblížit původní trajektorii. Jenže letošek dělá takovému vnímání tlustou čáru přes rozpočet.

Těžko říci, do jaké míry je to zásluhou nového šéfa Olivera Zipseho, o němž se od začátku tvrdilo, že je to spíše účetní než srdcař. Můžete namítnout, že něco takového není ve vedení podobné firmy na škodu, jenže ono to není tak jednoduché. Pokud chcete někomu prodat za miliony auto, které vlastně nepotřebuje, protože čistě racionálně každému stačí Škoda Octavia 1,5 TSI, emoce k tomu patří. A pokud je šéf nedokáže správným způsobem vnímat, trpí tím celá firma.

BMW se tak znovu vzdaluje od svých kořenů, o čemž svědčí třeba už pojetí nových modelů M3 a M4. Technicky se zde věci zdají být ještě v pořádku, vizuálně je to ale jedna provokace za druhou. Nejde jen o tolik probírané vysoké ledvinky, ale třeba i eliminaci Hofmeisterovy křivky na boku kupé, obrovské boční plochy karoserie na tomtéž, pojetí některých výdechů či zádí obou aut. Nové SUV iX pak potvrzuje, že v případě M3 a M4 nejde o úlet, ale spíše začátek další éry, na které budeme ještě vzpomínat.

A možná budeme jednou vzpomínat i na řadu 4 jako takovou, neboť Oliver Zipse čerstvě naznačil záměry automobilky do budoucna. Firma se stejně jako jiní výrobci pochopitelně snaží co nejvíce zefektivnit své fungování, a tak se zbaví všech modelů, které nejsou jasně ziskové. A to v dnešní době znamená jediné.

„Kupé, kabriolety a roadstery... Uvidíme, co z nich zbude,” řekl doslova Zipse a byť pochopitelně neuvedl nic konkrétního, je jasné, kde bude sekyra řádit především. Na papíře to jistě dává smysl, modely jako Z4, řada 6 nebo zmíněná čtyřka jistě nejsou těmi nejprodávanějšími a v době šílenství po SUV se jejich obchodní úspěchy stěží mohou vyrovnat těm, které si připisují řady X3 nebo X5. Ale je tohle samo o sobě dostatečný argument? V jakékoli době?

Podle nás nikoli, však Lamborghini také prodá více Urusů než Huracánů a Aventadorů dohromady a skončí jen kvůli tomu s těmi posledně jmenovanými? Ferrari bude také jistě nejvíce bodovat se svým chystaným SUV, nejprodávanější Porsche jsou Macan a Cayenne, image těchto značek se ale bere z úplně jiných modelů. Urus si člověk koupí proto, že chce mít auto s image supersportovní značky, které ale použije každý den. Pokud nebudou existovat Huracán a spol., nebude existovat ani žádná taková image a přeznačkované, upravené Audi Q8 si za 10 milionů nikdo nekoupí.

BMW je tak zjevně opět na cestě tam, kam už jednou jelo. Osobně nás to mrzí a jsme přesvědčeni, že dlouhodobě tato strategie nemůže fungovat ani ekonomicky, až čas ale ukáže, jaká bude realita.

Směřování BMW je nejlépe patrné z jeho poslední novinky, SUV iX. Podivněji vyhlížející auto, diplomaticky řečeno, snad v Mnichově ještě nevzniklo. Foto: BMW

Zdroj: Reuters

Petr Miler