Autoforum

/

Foto: BMW

Mnichovským je určitě třeba přičíst ke cti, že nesází vše na jednu kartu a zabývají se i tomto dosud opomíjeným řešením. Problém je jen v tom, že začínají od konce. A to obvykle nedopadá dobře.

Za vodík v současné době kope jen hrstka automobilek, o větším odhodlání lze mluvit jen v případě Toyoty a BMW. Přes mnohé peripetie s tím ale ani jedna z nich nehodlá přestat, což nyní potvrzuje ta druhá zmíněná. Právě nyní začalo odhalovat vodíkovou verzi chystaného nové SUV iX5 s přídomkem Hydrogen. To je zatím stále ve vývoji, zdá se ale, že to nejhorší mají technici automobilky už za sebou a další cirka rok se mají věnovat už jen finálnímu doladění - příští rok máme spatřit sériové provedení, které se v roce 2028 dostane do prodeje.

„Vodíková verze” nebo „vodíkový pohon”, to zní poněkud obecně, sluší se tedy dodat, že v tomto případě máme tu čest s elektrickým autem poháněným vodíkovými palivovými články. A jeho základní přednost je jasná - dojezd auta má navzdory velikosti a hmotnosti X5 činit až 750 km, přičemž „obnovit” jej lze za pár minut jako u spalovacího vozu.

Největším specifikem novinky se v tuto chvíli zdá být nové řešení ukládání vodíku zvané Hydrogen Flat Storage, které počítá se sedmi nádržemi. Ty jsou navzájem propojené a poberou přinejmenším sedm kilo tohoto plynu, který lze skutečně doplnit do pěti minut. Něco takového je možné u jakéhokoli stojanu operujícího s tlakem 700 barů, což třeba v Česku splňují všechny vodíkové čerpací stanice. Je přitom zcela jedno, jaké je venku počasí, zda jste či nejste na dané stanici sami a samotné nádrže není třeba předehřát či zchladit.

Pro samotnou automobilku je navíc klíčové, že nádrže nemají velký průměr - proto ono slůvko „Flat“ v názvu. Díky tomu se vejdou do prostoru v podlaze, který u klasických elektromobilů značky okupují baterie. Vodíkové BMW iX5 tedy nemá nikterak omezenou kabinu a může se montovat na stejné lince jako spalovací či bateriová varianta. Logicky se tím snižují výrobní náklady, navíc lze lépe reagovat na konkrétní poptávku.

Vodíkovou X5 BMW kromě nového úložiště energie osadilo také palivovými články třetí generace, o těch se však značka zatím příliš nerozpovídala. Stávající provedení ovšem produkuje 401 koní výkonu, se kterým stovky dosáhnete pod 6 sekund. To sice není takový sprint jako u bateriových elektromobilů, vadit to ale bude asi málokomu, na auto typu X5 je to jistě bezproblémový údaj. Problémem může být cena, o té se ale automobilka zatím nezmiňuje ani náznakem.

Takže pozitivní přídavek? Jistě ano, jen máme pocit, že to s ním BMW vzalo za špatný konec hned dvakrát. V prvé řadě je třeba říci, že pro rozumné používání takového auta chybí infrastruktura. Třeba v Česku je pouze šest vodíkových stanic, ke třem z nich navíc veřejnost nemá přístup. V plánu je pak sice otevření dalších, ovšem stále se jedná o jednotky. A to musíme dodat, že ČR je na tom ještě relativně dobře - v mnoha dalších evropských zemích totiž vodíkovou stanici aktuálně nenajdete jedinou.

Pokud tedy BMW chtělo na tomto poli prorazit, mělo - podobně jako kdysi Tesla - začít budovat vlastní síť vodíkových stanic. S danými dojezdy jich není třeba zase tolik, to je rozhodně zvládnutelné lépe než... nijak. Vodíková elektromobilita má přitom potenciál oslovit širší publikum, než je tomu u té bateriové, chybí tu výrazně uživatelské omezení i jediný drahý komponent odcházející během pár let.

Druhým bodem je otázka: Musel to být vůbec elektromobil? Vodík lze s dobrými výsledky také spalovat ve spalovacích motorech, z výfuků pak jde jen vodní pára, (přímé) emise CO2 jsou nulové. Kdyby BMW naučilo zákazníky jezdit se spalovacími vodíkovými auty, která by pro ně nepředstavovala větší uživatelský limit, snáze by je pak lákalo na vodíkové elektromobily, nebylo by to tolik změn najednou. Tyhle dvě šance si ale BMW nechalo ujít a máme pocit, že pro tuto techniku jsou to už dopředu dvě fatální rány, ze kterých se nemusí probrat.

Zdroj: BMW

Petr Prokopec