Autoforum

/

Foto: McLaren

Porsche bylo svého času velebeno za to, že při odlehčování modelu GT3 RS zašlo tak daleko, že plastový znak firmy nahradila nálepka. Britové zašli ještě dál a autu dali převodovku jen s dopřednými rychlostmi, couvat ale přesto dokáže.

Není tomu dlouho, co Tesla inovovala Model S. A jelikož dobře věděla, že s normální modernizací by u osm let starého vozu nezaujala, přišla s velmi kontroverzními novinkami. Mezi ně patří i absence jakéhokoli fyzického voliče převodovky, neboť kalifornský elektromobil má nově hádat, jakým směrem se vydáte, a podle toho zvolit dopřednou jízdu či zpátečku. Něco takového si přitom v praxi ani nedovedeme představit, zvláště na úzké silnici, kde se budete muset velmi rychle otočit.

Zdánlivě ještě dál dotáhl tuto myšlenku McLaren. Britská značka totiž představila nový model Artura, která se chlubí vskutku zajímavou převodovkou. Technici totiž chtěli, aby vůz byl co nejlehčí a současně disponoval co nejkratšími převody. Proto bylo rozhodnuto, že jeho automat bude osmistupňový a nikoliv sedmistupňový jako u ostatních modelů automobilky, přidat další stupeň by ale přidalo hmotnost. A tak Britové nakonec vsadili na osm rychlostí vpřed a žádnou vzad.

To je pozoruhodné a u auta pro radost možná ospravedlnitelnější než „hádající” řazení Tesly. V interiéru Artury ale nakonec vidíte tlačítko režimu „R“, které by mělo zapínat zpětný chod a vůz jej skutečně má - jen v tu chvíli dojde k vypnutí spalovacího motoru, neboť zpětný chod je zajištěn výlučně elektromotorem. I z toho důvodu je možné dobíjet baterie plug-in hybridního ústrojí novým třílitrovým šestiválcem, neboť pokud by vám došla energie ze zásuvky, již byste nemuseli zaparkovat.

Co se spalovacího ústrojí týče, pak zde máme zbrusu novou jednotku twin-turbo, která nemá pranic společného s do jisté míry prehistorickými firemními osmiválci. McLaren tak v jejím případě mohl použít poměrně široký úhel rozevření válců (120 stupňů), což firmě umožnilo použít kratší a tužší klikovou hřídel. Zároveň mohl být motor usazen hlouběji, čímž se snížilo těžiště. A jelikož automobilka využila i moderních metod 3D tisku, povedlo se jí agregát ve srovnání s osmiválci s užším rozevřením i zúžit.

Jednotka pak produkuje 585 koní, které doplňuje 95 koní elektromotoru. Ten pak není radiálním, nýbrž axiálním, což se u produkčního vozu stává poprvé. McLaren přitom tímto způsobem výrazně zredukoval hmotnost, neboť jednotka nyní váží pouze 15,4 kilo místo obvyklého dvojnásobku. S ohledem na baterii o kapacitě 7,4 kWh přitom novince umožňuje nejen ono couvání, ale také čistě bezemisní jízdu na vzdálenost 30 km při maximálce 130 km/h.

Skutečný potenciál vozu je ale pochopitelně někde jinde. Soustava dává dohromady až 680 koní, s nimiž Artura zvládá pokořit stovku za rovné 3 sekundy, dvoustovku za 8,3 sekundy a třístovku za 21,5 sekundy. Jelikož přitom Britové hledali v každém rohu způsob, jak zredukovat hmotnost, váží novinka jen 1 498 kg, což je na plug-in hybrid pozoruhodné. Nepřekvapí tak, že ze stovky zastaví na nulu již na pouhých 31 metrech.

Pokud vás přitom zajímá spotřeba, pak tu prozatím máme jen firemní odhad, který vyšplhal na legračních 5,6 litru a je ovlivněn 30kilometrovým dojezdem na elektřinu, kterou tabulková spotřeba bohužel nezohledňuje. Realita bude pochopitelně jinde, zda třikrát, pětkrát nebo sedmkrát ukáže až praxe. Samotné baterie lze přitom dobít za 2,5 hodiny pomocí přiloženého kabelu EVSE z normální zásuvky. Usazeny jsou pak přesně uprostřed vozu, zatímco elektromotor je i kvůli zajištění couvání součástí skříně převodovky.

Lze pak dodat, že Artura dostala 19palcová přední a 20palcová zadní litá kola, za nimiž se již ve standardu skrývají karbon-keramické kotouče a šestipístkové třmeny. Působivé je zachování hydraulického posilovače řízení, s elektrickým by McLaren nedosáhl takové odezvy. Uvnitř je pak mimo jiné možné počítat s digitálním přístrojovým štítem, který je součástí sloupku řízení.

Opomenout pak nesmíme ještě jednu inovaci, a to příplatkové karbonové skořepiny Clubsport, které se taktéž podílí na snížení hmotnosti. Běžně by přitom taková sedadla neumožňovala výrazné nastavení a pro řadu řidičů by byla zcela nepřijatelná. McLaren nicméně vyrukoval s eliptickým obloukem, po němž lze sedadlo posunout. Za volant tedy v pohodě mohou usednout i dvoumetroví basketbalisté.

Jsme ve finále, dodat zbývá už jen cenu. Ta byla stanovena v přepočtu na 4,8 milionu korun, přičemž první exempláře dorazí k zákazníkům ve třetím čtvrtletí příštího roku.

Zdroj: McLaren

Petr Prokopec