Autoforum

/

Foto: Bugatti

Nevíme o tom, že by jiná automobilka měla na své výplatní listině kohokoli podobného. Jeho úkolem je upozorňovat na jakékoli imperfekce, které třeba Teslu nezajímají ani v mnohonásobně větší míře.

Pokud si objednáte Bugatti Chiron (což vlastně už ani nelze, neboť veškerá produkce je rozebraná), musíte sáhnout do kapsy alespoň pro 2,4 milionu Eur (cca 56,7 milionu korun). To není zrovna malá částka, zvláště když si člověk uvědomí, že hypersport z Molsheimu byl prakticky ve všech stěžejních ohledech překonán. Není totiž rekordmanem ani v rámci zrychlení, ani v případě nejvyšší rychlosti. Vlastně by tak nebylo překvapivé, kdyby více zákazníků mířilo ke Koenigseggu, SSC, Hennessey či třeba Rimacu nebo Tesle.

Je tu nicméně jeden aspekt, kterým vynikal již předchozí Veyron. Oba vozy z Molsheimu byly, jsou a budou automobilovými klenoty, jakým není rovno. Nejde přitom jen o použitou techniku, tedy o osmilitrový šestnáctiválcový motor podporovaný čtyřmi turbodmychadly, ale o úplně všechno. Tedy o veškeré materiály, stejně jako o jejich slícování. Z toho důvodu automobilka z Molsheimu zaměstnává svého vlastního metrologa. Tedy člověka, který v rámci honby za dokonalostí zachází do těch nejkrajnějších detailů.

„Musím kupříkladu najít důvod, proč se mezera mezi dvěma komponenty liší oproti našim tolerovaným specifikům o pouhý milimetr,“ vysvětluje svou úlohu Grégoire Haller-Meyer. A dodává, že i tak malý rozdíl „může vést k nevyžádaným ruchům při vysokých rychlostech“. Aby tedy značka mohla nadále stavět na naprosté preciznosti, používá ke své práci jak klasické manuální přístroje, tak i pokročilý 3D skener, který pracuje s přesnosti na 0,005 milimetru. Nápomocen je mu přitom i software z letecké branže.

Jakmile Grégoire zjistí, že se jakýkoliv komponent liší od přesně stanovených rozměrů, začíná své pátrání po důvodu, proč se tak stalo. Kvůli tomu musí být v neustálém kontaktu s Ateliérem, jak Bugatti nazývá oddělení, jenž řeší individuální požadavky zákazníků. A jelikož každý Chiron je vlastně naprostým unikátem, který nemá nikde ve světě obdobu, musí Grégoire do posledního šroubku prozkoumat každý exemplář. Své objevy pak konzultuje s techniky, přičemž společně hledají náhradní řešení.

„Měření jednotlivých komponentů je nicméně jen součástí mé práce. Dále analizuji data, abychom mohli garantovat a ještě dále vylepšit naše kvalitativní standardy, neboť si chceme být jisti, že vyrábíme jen ty nejkvalitnější hypersporty na světě,“ uvádí. I díky tomu se vlastně Bugatti mohlo posunout od základního Chironu ke kreacím jako Centodieci či La Voiture Noire, jejichž cena je již natolik šílená, že si automobilka vlastně ani nemůže dovolit sebemenší imperfekci. Její klientela je totiž extrémně náročná.

Z daného přístupu by si měla vzít příklad řada dalších výrobců, zejména pak Tesla, pro kterou kontrola kvality zjevně znamená dozor dvou důchodců bez brýlí ze vzdálenosti několika desítek metrů, pokud aspoň to. Poté se ovšem nemůžeme divit tomu, že zatímco spára vlevo je milimetrová, ta vpravo je centimetrová. Že v důsledku toho odpadávají vozům různé panely za jízdy, je pak jen logické vyústění daného humpoláctví. Z existence metrologa na výplatní pásce Bugatti musí zrovna Tesle vstávat vlasy, její standardy jsou v úplně jiné dimenezi.

Zdroj: Bugatti

Petr Prokopec