Autoforum

/

Foto: Polestar

Pro škodovku navrhl i docela kontroverzní modely, sám ale nyní zastává názor, že „méně je někdy více“. Publikum to prý jednoznačně oceňuje, strategie konkurenčních značek ale také nevznikla z ničeho.

Když jsem svého času vlastnil starší Porsche 911, dostal jsem nabídku vyměnit jej za Nissan 300ZX a nějakou tu finanční kompenzaci. Pro mě však existoval jediný vůz, který by mohl kupé z Zuffenhausenu nahradit, a to Aston Martin V8 Vantage. V mých očích je první generace dodnes jedním z nejkrásnějších aut, která kdy vznikla, zejména díky své vzhledové jednoduchosti a přímočarosti. O nástupci, který se vydal daleko agresivnějším směrem, ale již tak pozitivně nesmýšlím.

A nejsem sám, kdo není spokojen s vývojem automobilového designu v posledních letech. Jeho dlouhodobým kritikem je třeba Frank Stephenson, autor BMW X5 první generace a spousty dalších bavoráků, řady modeních Ferrari, Maserati MC12 či prakticky všech novodobých McLarenů. Za stejný klub pak kope i Thomas Ingenlath, který od roku 2000 zastával post šéfdesignéra Škody a dal za vznik třeba modelům Fabia II, Superb II, Yeti nebo Roomster. Nyní však stojí v čele značky Polestar, která se ze sportovní divize Volva změnila na výrobce elektromobilů.

„Vždycky tu byla - a nyní tu zase je - fáze, kdy je kladen přílišný důraz na působivost. Když dnes jdete po ulici, kde jsou zaparkovaná auta, všechna na vás doslova křičí. Je to velmi arogantní přístup, který by se dal přirovnat k nemravným návrhům. V té chvíli máte pocit, že by to chtělo trochu diskrétnosti. Že je zkrátka třeba chovat se na úrovni,“ popsal Ingenlath moderní auta, přičemž pochopitelně měl na mysli hlavně konkurenční značky.

To ostatně stvrdil i dalšími slovy, dle šéfa Polestaru totiž „skandinávský styl jde obecně mimo tyto mantinely“. Publikum má nicméně tomuto přístupu tleskat, filozofie „méně je někdy více“ je totiž prý velmi dobře přijímána nejen v Evropě či ve Spojených státech, ale třeba také v Koreji. „Kvalita jízdy je spíše evropskou či americkou záležitostí. V Asii na tom až tak moc nezáleží, hvězdou vás dělá něco jiného.“

S tím bezesporu lze souhlasit, nicméně je třeba připomenout, že Polestar se pohybuje ve vyšších patrech trhu, kde již výrobci necílí na co nejvyšší objem prodejů. Může si tedy dovolit jistou designovou vyhraněnost, zvláště díky sazce na elektrický směr, kterým míří i řada dalších. Vzhled karoserie tak bude vedle interiéru jednou z mála věcí, kterými se tato auta budou výrazněji odlišovat.

V mainstreamovém světě, kde se boj o zákazníka stane náročnějším, ale nejspíše nelze jinak, než zvolit jistou vizuální asertivitu. Ostatně si jen stačí uvědomit, k jakým hrátkám začíná u nových aut docházet stále častěji díky technologii organických diod. S pokřikováním na ulici se tedy musíme smířit, jen namísto od dvounohých adolescentů bude stále častěji pocházet od čtyřkolových aut.

Zdroj: Top Gear

Petr Prokopec