Autoforum

/

Foto: Kia

Situace, která se svého času zdála být dočasná, nabírá nepříjemně trvalé podoby. Výrobci jako BMW se dostali do pasti, ze které budou muset dříve nebo později najít nějaké východisko. A vypadá to, že jedno bude dražší než druhé.

Jsme z principu odpůrci cel a dalších tržních bariér, ani jejich zdánlivě největší současný fanoušek je ale nemiluje. Americký prezident Donald Trump sice cla zavádí, nikoli však s cílem je nechat zavedená, ale vyřešit tím problém nerovnovážného stavu často skrytých bariér obchodu, které v jeho očích znevýhodňují USA.

Nechme nyní stranou, jak moc je jeho pohled oprávněný a jak moc lze popsanou optiku aplikovat na všechny státy bez rozdílu - v případě některých jde zjevně o víc než jen o byznys. S Evropou resp. EU ale Trump podle všeho problém nemá, volá po obchodu bez cel, kvót, vymáhání často nesmyslných norem a dalších skrytých omezení, čemuž EU odmítá vyjít vstříc. Jak jsme ostatně nedávno citovali jednu z evropských automobilek - i když místní výrobci často spílají Trumpovi za jeho cla, je to ve skutečnosti EU, kdo je drží v šachu svou nečinností. A ta se nelíbí ani muži s oranžovou kůži a červenou čepicí - proto EU vyhrožuje, že když nezačne jednat rychleji, zvýší od 1. srpna cla na dovoz aut do USA na 30 %.

Ať už si ale o vinících nastalé situace myslíte cokoli, fakta jsou jasná - vysoká cla, v jejichž případě místní automobilky doufaly, že je prezident Trump sníží nebo zcela zruší stejně tak rychle, jako je zavedl, platí dál. A mají být dokonce zvýšena. Spousta Evropanů má pocit, že to na místní ekonomiku nemůže mít takový vliv, s postupujícím časem se ale ukazuje, že pro spoustu místních výrobců, o kterých byste to kolikrát ani neřekli, jde o velmi významné odbytiště. Sám jsem ve své hlavní práci v IT překvapován tím, kolik zákazníků mi hlásí omezování výroby kvůli tomu, že prodávají v USA tu 10, tu 20 % své produkce, tamní distributory zásobily před příchodem první vlny cel a teď už od nich za vyšší ceny nikdo nic nechce. Často jsem ani ve své pozici dodavatele netušil, že tam vůbec něco expedují.

Automobilky v tomto směru zjevně nejsou výjimkou, jak probírá The Guardian. Počet osobních aut vyvážených z belgického přístavu Antverpy-Bruggy do USA se letos v první polovině letošního roku snížil o 15,9 procenta, přičemž během prvního kvartálu se i zde dělo spíš to, co jsem popsal výše - krátkodobé vzedmutí dodávek.

Přístav Antverpy-Bruggy přitom není žádný krcálek, loni přes něj odešlo do světa přes 3 miliony nových aut, takže pokles o desítky procent je až brutální. Většina aut, která nyní nejsou exportována, pochopitelně do přístavu ani nedorazí, další tisíce a tisíce z nich tam ale doslova čeká na zázrak a řešení, které stále nepřichází. Podle samotného přístavu vše závisí na tom, „zda se do 1. srpna podaří dosáhnout obchodní dohody mezi EU a USA”. Pokud ano, obchod může jet dál, pokud ne, stojí před automobilkami jako BMW těžké rozhodování.

Auta vyrobená pro Ameriku lze obtížně (rozumějte draze, musela by se předělat) uplatnit jinde, nechávat je dál v přístavu je také drahé. Výrobcům by tak nakonec nejspíš nezbylo než je prodat se ztrátou v USA, přičemž minusy půjdou v každé z případů do statisíců na kuse. Nejde to navíc jen o auta. Justin Atkin, zástupce přístavu, říká, že tyto problémy zasáhly řadu odvětví a do Spojených států se z něj nyní vyváží také o 31,5 procenta méně těžké techniky jako stavebních aut a traktorů. Dopad na tato odvětví je tedy ještě mohutnější.

Situace se může rychle zlepšit, ale také zhoršit. Pokud se EU s USA nedomluví, od 1. srpna bude celní tarif ještě vyšší a vše pro exportéry jasně komplikovanější. Není tedy divu, že i oni tlačí na EU, aby jednala. Že by ale zrovna tato instituce dokázala konat zázraky uprostřed léta? Dost pochybujeme o tom, že se do začátku srpna něco změní, tedy alespoň z této strany. Donald Trump je podle svých dosavadních kroků schopen změnit kdykoli cokoli, takže aspoň na této straně v něco lepšího doufat lze.

Zdroje: The Guardian, Autoforum.cz

Petr Miler