Autoforum

/

Foto: Bugatti

Za normálních okolností se přesné ceny nových aut typu Bugatti nedozvíme, když se ale nástroje určené pro obyčejné lidi navléknou na věc zaměřenou na horních pár set, mohou se i obyčejní lidé hodně divit.

Rozličné tržní regulace jsou obvykle dobře míněnou věcí, která má za cíl zajistit třeba to, aby zákazník nebyl manipulován nepřesnými informacemi a před kupním rozhodnutím byl srozuměn se specifiky toho či onoho produktu ve standardizované podobě. Proto také bylo (dnes má tento údaj docela jiný rozměr) zavedeno povinné zveřejňování informací o spotřebě paliva, na jejímž základě si mohl kupec vedle sebe postavit dva vozy a udělat si obrázek o tom, s jakým bude jezdit úsporněji. Podobné to bude s objemem zavazadlového prostoru, hmotností a dalšími parametry.

Pochopitelně, i s těmito údaji výrobci manipulují ve svůj prospěch za pomocí rozličných kliček, prostor pro ně je tím ale umenšen. Nepochybujeme o tom, že kdyby pravidla neexistovala, naměří někdo spotřebu tak, že auto pustí z Mont Blancu a řekne: „Nula!” Nebo kufr zaskládá až po místo řidiče a řekne něco tisících litrů. I takové interpretace reality jsou nakonec možné, jen nastanou za situace, se kterou bude kupec toho či onoho vozu konfrontován možná jednou. A proto z podstaty nejsou korektní.

U nás je podobných regulací spousta, v Americe též, nad jejich rámec ale v USA existuje jedna ucelená, kterou od nás neznáme. Prodejci nových vozů jsou povinni nabízet auta s normovanou podobou tzv. window stickeru, prostě cenovkou za oknem. Ta má přesně předepsaný formát uvádějící, kolik auto stojí dle ceníku výrobce, kolik stojí za příplatky, kolik je případně přirážka dealera či jaká částka je spojena s náklady na předání. Přidávají se informace o standardní výbavě, spotřebě... Je to férová věc, která v zásadě znemožňuje dealerovi skrýt informaci, že si k ceně vozu od např. Fordu přidává 2 tisíce dolarů a že by u jiného prodejce mohl koupit levněji. Transparentnost, o nic jiného nejde.

Tahle věc je ale určena pro „normální lidi”, kupce aut, jako jsou ony Fordy, jenže jako obecná regulace platí pro všechny. Svůj window sticker tak musí mít i Ferrari, McLareny, Koenigseggy, cokoli. A mezi nimi také Bugatti. A je pak docela komické vidět, jak taková cenovka za oknem pro podobný vůz vypadá. Nebo tragické? Posuďte sami.

Na podobu takové věci upozornili lidé z GT Boardu a je to vážně svérázná podívaná. V případě Chironu zaujme už základní cena udávaná výrobcem, o které se běžně nemluví - 3 825 000 dolarů, tedy asi 82,8 milionu korun. To určitě kupce Bugatti zaujme a bude zvažovat, jestli někde nekoupí levněji. Á, pardon, ono v tomto případě není kde koupit levněji.

Pak jsou tu příplatky, aby si člověk udělal představu, co kolik stojí. U tohoto exempláře je jich spousta, plných 19, a to prosím za 476 450 USD, tedy asi 10,3 milionu Kč. Za to byste si mohli u Ferrari koupit některý z jeho nejlepších modelů, u Bugatti dostanete trochu výbavy navíc. Největší položkou je krásný modrý lak Bleu Royale na karbonové karoserii jako na fotkách níže, který přijde na 225 000 dolarů, asi 4,9 milionu Kč. I za to koupíte celé Ferrari, byť už ne špičkové. Také je tu střešní okno za 62 000 USD, tedy 1,34 milionu korun, za to koupíte celý špičkový Superb. No příplatku je tu spousta, mezi nimi jsou nejlevnější černé iniciály pana Bugattiho na středech kol. I taková věc přijde na 1 250 USD, 27 tisíc korun. Spousta lidí by musela měsíc pracovat na to, aby mohla mít černá loga EB na středech kol, víc nic.

Naštěstí je tu sériová výbava čítající mj. maximální rychlost 420 km/h a akceleraci na stovku pod 2,5 sekundy - kdo jiný vám to dá. Dostanete i rádio, navigaci, Bluetooth, automatickou klimatizaci, pár airbagů, no přibližně věci jako do Superbu Laurin&Klement, co také lze na tomto poli vymýšlet. A 4 roky záruky a servisu v ceně, za to u Škody musíte připlácet.

Snad nejzábavnější je ale informace o spotřebě paliva, která má vést Američany ke koupi úspornějších aut. Operuje ale s průměrným nájezdem 24 tisíc km a průměrnou cenou benzinu, ze které usuzuje, že při ježdění s Chironem utratíte za 5 let o 18 000 dolarů (asi 390 tisíc Kč) za palivo více než při ježdění s průměrným autem. To zní jako dost (tedy ne dost vzhledem k ceně čehokoli na Bugatti... ale dejme tomu), jenže 24 tisíc km s Bugatti za rok nejezdí nikdo. I 2 400 km za rok jsou hodně, takže s tímto autem vlastně bude kupec oproti průměrnému majiteli třeba VW Golf na palivu šetřit.

Inu, tak to dopadá, když se jedna regulace napasuje na všechny produkty bez rozdílu, tady to ale aspoň nikomu neškodí, jen to trochu hořce pobaví. Když EU hledí na Audi R8 stejně jako na Audi A1 v případě regulací CO2, je to kapánek horší.

Díky povinnému zveřejňování amerických window stickers i online si ale lze udělat obrázek o možnostech Chironu alespoň americkou optikou. Grafika: Bugatti

Zdroj: Bugatti přes GT Board

Petr Miler