Autoforum

/

Foto: Dacia

Už nejde o ojedinělé vystrkování růžků, ale konzistentní překonávání konkurentů s historicky mnohem širší zákaznickou základnou a docela jinou image. Že už by na jejich auta za stále vyšší ceny nebyli lidé zvědaví?

Když v dubnu roku 2019 vydala asociace ACEA zprávu o prodejích aut v Evropě během předchozího měsíce, řada manažerů automobilek lehce znervózněla. Potvrdilo se totiž, co již tušili - tedy že ve srovnání se stejným obdobím roku 2018 došlo na propad. Ten byl sice jen 3,9procentní, ovšem následoval po půlročním soustavném pádu. Navíc dolů zamířily všechny hlavní trhy od Německa přes Francii, Itálii a Španělsko až po Velkou Británii, která tehdy ještě byla součástí Evropské unie. Prodáno tak bylo „jen“ 1 722 442 nových aut.

Přesunout se můžeme do letošního roku, který je definován nejen nedostatkem čipů, ale od 24. února také konfliktem na Ukrajině. V důsledku toho se při pohledu na březnové výsledky nikdo nevěší, i když je k tomu setsakramentský důvod. Ve srovnání s oním rokem 2019 totiž došlo na neskutečný 51procentní pád. Zaregistrováno tak bylo pouze 844 187 nových vozů, což je jeden z nejhorších výsledků v historii. Ještě loni bylo totiž prodáno lehce přes milion aut, tedy o 20,5 procenta více.

Jak jsme už naznačili, statistiky pro rok 2019 a 2022 jsou ovlivněné Velkou Británií, která však již není součástí EU. Při jejím započtení by pak sice pád nebyl až tak hrozivý, stále by se však jednalo o 37 procent v minusu, jde navíc o vrchol už 9 měsíců v kuse trvajících poklesů. Automobilky ovšem nejspíše ani nemohou bít na poplach, neboť jsou sevřené v dodavatelsko-byrokratických kleštích. Na jedné straně se přitom musí vypořádat s nedostačujícím zásobováním, na té druhé pak s tlakem na nízkoemisní vozy, které jsou dražší a méně žádané, navíc čipů vyžadují více než ty spalovací.

Jelikož konec ukrajinsko-ruského konfliktu se nezdá být za dveřmi, nedá se ani předpokládat, že by v příštích měsících došlo na zlepšení. Ostatně experti naznačují, že s dopady války, stejně jako s těmi koronavirovými a čipovou krizí se průmysl bude muset popasovat dokonce v několika následujících letech. Pokud pak do rovnice ještě přihodíme touhu politiků po masové elektrifikaci, začíná být pravděpodobné, že prodejní vrcholy tu již byly a že už nebudou překonány.

Stejně tak začíná být evidentní, že některé značky budou v Evropě již pouze okrajové či to rovnou zabalí. Mezi první zmíněné rozhodně patří Honda, která se sice dočkala překvapivého a poměrně výrazného 21,7procentního růstu, nicméně její prodeje činily pouze 4 177 aut. Japonci tak ve výsledku nepřekonali ani celkové registrace Jaguaru a Land Roveru, což je neúspěšná část prémiové ligy. A dokonce jsou i za Mitsubishi a jen o chlup před Lancií, která přitom prodává jediný model v jediné zemi.

Komu naopak můžeme zatleskat, to je Dacia. Rumunská automobilka si totiž připsala růst o nemalých 15,6 procenta, načež je na 36 331 registracích. Rázem zde tak máme jednoho z klíčových hráčů, který začíná jít po krku i Škodě. Mladoboleslavský výrobce má totiž na kontě další propad, tentokrát 33,2procentní, který vyústil v pouze 37 490 prodaných aut. Takový Fiat či Citroën jsou na tom ovšem ještě hůře, o Opelu ani nemluvě. Ještě loni přitom Dacia nikoho z této trojice neporazila.

Úspěch Rumunů a neúspěch většiny ostatních přitom jen naznačuje, jakým směrem Evropa míří. Neustálé zdražování totiž přimělo značnou část publika ustoupit ze svých dosavadních požadavků. Konstrukčně jednodušší Dacia je tak stále žádanější, a pokud konkurence bude ještě více tlačit na elektrifikaci, pak snadno během několika málo let může i zcela opanovat automobilový trůn.

V krátkosti pak už jen zmíníme pohled na jednotlivé trhy, ovšem i ten je spíše smutný. Zabodovaly totiž pouze malé země jako Bulharsko, Irsko či Rumunsko a Slovensko, zatímco Španělsko, Itálie, Francie a Německo klesaly dokonce dvouciferným tempem. V porovnání s rokem 2019 je na tom přitom nejhůře první zmíněná, kde propad odpovídá celkovému vývoji a je tedy více než padesátiprocentní. Lépe tak na tom zakrátko možná budou i v takovém Polsku.

Polovinu úspěchu Dacie má na kontě Sandero, které se i díky tomu začíná objevovat poměrně na často na evropském automobilovém trůnu. Foto: Dacia

Zdroj: ACEA

Petr Prokopec