Autoforum

/

Foto: Volkswagen

Seberte elektromobilům dotace a i léta upozaďovaný pohon, který z velké části aut úplně zmizel a v těch zbylých je soustavně týrán dodatečnou daňovou zátěží a různými dalšími formami umělého omezování, vyskočí jako spící kobra a během chvíle je uštkne.

„Proč nás ignorujete?” Zhruba takto vyznívají nářky dlouholetých zákazníků Volkswagenu, když se s nimi začnete otevřeně bavit v dealerstvích značky a ptát se, co by automobilce vzkázali. Jsou to dost zoufalá volání, neboť ruku v ruce s nimi jdou slova o tom, že auta značky mají pořád rádi, chtěli by je dál kupovat, sama firma jim to ale stále více znemožňuje tím, co jim nabízí nového, jak s nimi zachází. Tohle je automobilový „trh” ve verzi z třetí dekády nového milénia. A hlava mi nebere, jak je vůbec možné, že se do takové polohy dostal.

Nicméně se do ní dostal a nezdá se, že by kdokoli chtěl významně ucuknout, ať už na straně nabídky či poptávky. Zákazníci dál chtějí něco jiného, než jim automobilky primárně nabízí, a hledají si cesty k uspokojení svých vlastních potřeb, jak se zrovna dá. Automobilky tak ruku v ruce s tím dál hrnou na trh něco jiného, než jejich zákazníci chtějí, a naprosto ignorují signály z trhu o tom, jak nechtěné zboží to je. Může takový trend dopadnout dobře? Stěží. Někdo musí něco změnit a čekat to od zákazníka je ta nejnaivnější představa, jakou jsem za poslední dekády slyšel.

Přesně proto pochybujeme, že se jakoukoli „elektrickou revoluci” podaří v dohledné době dokonat - snahy o ní přichází příliš brzy v době, kdy „nová” technologie, která by měla nahradit tu dosud používanou, prostě není dost vyspělá. Že to nevidí lidé jako politici, kteří o většině věcí, o nichž rozhodují, nemají dostatečné vlastní znalosti, nás neudivuje. Že to odmítají vidět automobilky, které to mají přímo na talíři, je dechberoucí. A v dobrém to nemyslíme ani trochu.

Před pár dny jsme vám předestřeli, že prodeje elektromobilů v Německu dál kolabují, když se v době, kdy měly růst, propadají meziročně už o masivních 29 procent. Detaily ke skladbě prodejů od německé KBA tehdy ještě nebyly k dispozici a slíbili jsme jejich doplnění. Teď je tu máme a víc než co jiného ukazuje zkázu elektrických modelů VW, tedy té značky, která - přes varování mnohých - vsadila na elektromobily v podstatě všechno. Velmi výmluvné je pak srovnání odbytu elektrických modelů s prodeji těch, které pohání diesely.

Základním faktem budiž, že VW prodal za březen 4 349 elektromobilů a za celý první kvartál 8 637 takových aut. Jde o meziroční poklesy o 32,8 resp. 35,8 %, žádná legrace. A to prosím za situace, kdy do nabídky přibyl model ID.7 a rozjel se prodej ID.Buzz. Automobilka tedy v podstatě zdvojnásobila svou nabídku (jakkoli modely ID.3 a ID.4/5 mají obecně větší tržní potenciál než nová dvojice), takže i zachování stejných prodejů by znamenalo relativní propad. Přesto přichází takovéto snížení.

Obzvlášť pikantní je ale pohled na prodeje dieselových motorů a dvojice ID.7 a Passat - nové generace ikony střední třídy, která je nově v podstatě jen přeznačkovanou Škodou Superb dostupnou v jediné karosářské verzi, vedle nového elektrického supertrháku, který má Passat výhledově nahradit.

Zůstaneme-li u dieselů, pak jejich březnové prodeje v podobě 17 928 dodaných aut znamenají meziroční nárůst o 21,1 procenta, kvartálně je jejich odbyt vyšší o 21,5 procenta. Vedle elektromobilů je to 4,1krát víc aut. Přitom do čeho si dnes diesel vůbec koupíte? Spousta menších modelů o nafťáky přišla zcela, u zbytku nabídky jde o upozaďovaný pohon, reklamy jsou plné elektromobilů, hybridů, nanejvýš benzinových mild-hybridů. Lidé přesto jdou a koupí si dieselové auto aspoň takové, jaké ještě koupit mohou.

Nejvýmluvnější je to u onoho nového Passatu, který si v březnu pořídilo 4 677 lidí vedle 258 zákazníků, kteří koupili ID.7. To je 18krát víc. Dieselový Passat si pak koupilo 3 565 lidí, 14krát víc. Ne 114 procent, ne 140 procent, ale 1 400 procent. A co udělá zítra VW? Hádáme, že ohlásí své plány na plně elektrické portfolio nejlépe už včera, nejhůře dnes.

Nechápeme to. Automobilka to má přímo před očima, přímo na talíři, ve své domovině se musí potýkat s desítkami tisíc lidí každý měsíc, kteří ji svými penězi jasně říkají, co chtějí a nechtějí. Ona to přesto zarytě ignoruje na trh hrne úplně jiná auta, než jaká si lidé primárně přejí, a zavírá další a další cesty vedoucí k pořízení těch opravdu chtěných. Není na čase otevřít oči, vyfouknout elektrickou bublinu a začít se chovat jako seriózní dodavatel usilující o uspokojení potřeb svých vlastních klientů? Dokud ještě existují takoví, kteří na to čekají? Nekonečnou trpělivost s podobným přehlížením nebude mít nikdo.

Zdroj: KBA

Petr Miler