Autoforum

/

Foto: Stringer, Reuters

Většina oficiálních zastoupení zahraničních značek v Rusku oficiálně skončila, hlad po jejich vozech ale neutuchl. Auta tak do země proudí odjinud - oficiálně, neoficiálně, hromadně i individuálně. Aktuálně se jedná o více jak 33 tisíc automobilů za měsíc.

Po únorové eskalaci konfliktu na Ukrajině byly proti Rusku zavedeny velmi tvrdé ekonomické sankce, které dopadly i na automobilový trh. Ten sice nepadnul až na dno, došlo však k jeho výrazné proměně. S výjimkou Lady totiž dříve hrály v Rusku prim korejské a evropské značky jako Hyundai, Kia, Škoda, Volkswagen či Renault. Momentálně nicméně nadvládu nad zemí přebírají Číňané. A znát je to i na dovozech.

Import aut z tradičních evropských automobilových mocností typu Německo klesl až k nule, naopak z Číny stále roste. V případě dovozu nových aut stojí říše středu hned za 70 procenty z 10 257 nových vozů dovezených do Ruska za poslední evidovaný měsíc. Veškeré ostatní země coby zdroj nových vozů paběrkují - na druhém místě skončilo s 5,3 procenty Bělorusko, neboť právě tam je několik menších továren zahraničních výrobců.

Mění se tedy nejen zdroj aut, ale i návyky kupujících. S klesající dostupností nových vozů zahraniční provenience (dnes jde téměř jen o zbývající skladová auta) začíná bujit tzv. individuální dovoz nových i ojetých aut. Nechápejte jej tak, že si Rusové jezdí pro nové vozy do zahraničí, třebaže i to se jistě děje, podstatou slova „individuální” je zde import po jednotkách aut, nikoli v masovém měříku. Zatímco ještě v únoru na tento způsob dovozu připadal pouze 2procentní podíl, nyní se již jedná o 23 procent.

V tomto případě Rusové nesahají až tak po autech čínské, nýbrž japonské provenience. Z dat přitom vyplývá, že v srpnu bylo do Ruska individuálně dovezeno 23 117 nových a ojetých vozů, tedy dvakrát více než v únoru. Z této porce pak na Japonsko připadá 76 procent.

Právě tyto vozy se stále častěji objevují i u dealerů zahraničních značek, kteří nemají nic lepšího na prodej v momentě, kdy ten či onen výrobce ruský trh opustil. Patří mezi ně i Nissan, který minulý měsíc prodal svá aktiva ruským firmám ovládaným státem za 1 euro. Japonská značka tak v souvislosti se svým odchodem z Ruska vykázala ztrátu ve výši 687 milionů dolarů (cca 17,17 mld. Kč). Velmi podobně již dříve skončil partnerský Renault. Svůj odchod ze země dále potvrdily Toyota či Mercedes-Benz. Další značky jako BMW zatím vyčkávají.

Ať už se ale situace v případě toho či onoho výrobce vyvine jakkoli, je jasné, že ruský trh s auty se mění. Roste přitom jak individuálně importovaných aut, tak pochopitelně i aktivity soukromých osob spojené s dovozem. Zda plně vykompenzují ztráty trhu s novými vozy, je otázkou, na kterou odpoví jen čas. V případě oficiálně prodávaných nových aut asociace AEB před válkou předpokládala, že trh s novými vozy letos poroste o 3,3 procenta, aktuálně mluví o 50procentním propadu. Což zní realisticky - letošní reálný pokles do září je 60procentní, ve srovnání s předchozím rokem se ale situace postupně zlepšuje právě hlavně díky zlepšující se pozici Číňanů.

Zdroje: Reuters, Avtostat

Petr Prokopec