Autoforum

/

Foto: General Motors

Je to k smíchu? Anebo je to spíš k pláči? Pokus zachránit planetu s pomocí elektroaut se stává stále větší fraškou, jak nejlépe ukazují loňské statistiky týkající se jejich prodejů.

Nejspíše nevíte, že na zítřek připadá Světový den obezity. V souvislosti s tím Světová federace pro obezitu vyrukovala s varováním, které skutečně nelze brát na lehkou váhu. V roce 2035 má totiž hned 51 procent globální populace trpět problémy s nadbytečnými kilogramy. Náklady na léčbu této nemoci přitom pro dané období byly vyčísleny na 4,32 bilionu dolarů. To jsou skoro tři procenta celosvětového HDP. S obezitou tak již za pouhých dvanáct let budou spojené stejné výdaje, jaké padly na konto koronaviru, který ekonomiku zasáhl způsobem, ze kterého se dosud nevzpamatovala.

Výše zmíněné neuvádíme náhodou. S rokem 2035 se totiž rovněž pojí zákaz prodeje nových spalovacích aut. Zda na něj skutečně dojde, v tuto chvíli opravdu není jasné. S čím nicméně můžeme počítat na sto procent, to je obezita automobilové branže. Ve velké míře k ní totiž začíná docházet již nyní. V loňském roce bylo celkově prodáno zhruba 75 milionů nových aut. Z této porce přitom 46 procent připadá na SUV všeho druhu, přičemž 16 procent z nich vyfasovalo elektrický pohon.

Jinými slovy to znamená, že více než polovina všech prodaných elektromobilů (konkrétně jde o 51 %), disponovalo mohutnou karoserií na zvýšeném podvozku. A rovněž tedy nadměrnou hmotností. S tou se pochopitelně pojí nutnost většího přísunu energie, což je ostatně fyzikální zákon, jehož platnost si můžete ověřit přímo ve své domácnosti. Stačí jen, abyste nejprve zkusili zvednout jeden kilový pytlík mouky reprezentující malá spalovací auta. Místo elektrických SUV si pak dosaďte 10kilové balení.

Stejně jako v případě lidí se přitom také u aut s vyšší hmotností pojí jen samá negativa. V prvé řadě tu máme zmíněnou nutnost většího přísunu energie, která pochopitelně nepochází ze vzduchu. Místo toho je třeba jí vyrobit, což není bezemisní činnost v žádném případě. Ještě horší je nicméně výroba samotných aut, zvláště pak jejich baterií. V případě vozu nižší střední třídy totiž paket váží zhruba 450 kg a obsahuje 12 kg lithia, 36 kg niklu, 20 kg manganu, 14 kg kobaltu a 91 kg mědi.

Aby ovšem taková baterie mohla vzniknout, je třeba vytěžit a zpracovat neskutečných 200 tun materiálu. I z toho důvodu již v roce 2021 zveřejnila Mezinárodní agentura pro energii studii, ve které uváděla, že na realizaci politických plánů nemá naše planeta dostatek surovin. Kromě toho dodávala, že elektrická revoluce bude mít rovněž na kontě miliony tun odpadu, který se nevyplatí či nepovede recyklovat. Bateriový pohon tedy světu skutečně spíše uškodí než pomůže.

Negativa spojená s těžkými elektrickými SUV, na něž je přitom třeba dvojnásobné množství kovů, tím ani zdaleka nekončí. V důsledku obezity dojde k rychlejší degradaci silnic, stejně jako nesmíme opomíjet vyšší opotřebení pneumatik. Kromě toho tu máme nebezpečí spojené s jejich provozem. I po roce 2035 totiž zůstanou v provozu třeba malé a lehké vozy. Pokud ovšem do nich narazí těžké SUV...

Znovu je tedy třeba apelovat na politiky, aby konečně na boj s klimatickými změnami koukali v mnohem širších souvislostech. Zatím se nezdá, že by na něco takového mělo v nejbližší době dojít. Byť Německo a Itálie, tedy první a třetí největší evropská ekonomika, již začaly na Brusel tlačit, aby onen zákaz přehodnotil.

Zdroj: IEA přes Auto Week

Petr Prokopec