Autoforum

/

Foto: Hertz, tiskové materiály

Autopůjčovny se rády chlubí tím, kolik koupily elektrických aut do svých flotil. Proč to dělají? Z důvodů jakkoli souvisejících s jejich hlavním byznysem určitě ne, zájem mezi zákazníky je prakticky nulový.

Pravidelně zmiňujeme, že přirozená poptávka po elektrických autech se limitně blíží nule. Můžeme se bavit o tom, jestli by si je za normální tržní situace koupilo 1 nebo 2 procenta lidí, výše bychom se patrně nedostali na žádném velkém trhu. Téměř veškeré jejich současné obchodní úspěchy jsou dány regulacemi uměle zdražujícími jiné alternativy a stejně uměle zlevňujícími samotná elektrická auta.

Jde o neskutečně rozsáhlá opatření přehazující peníze z jedné kopičky na druhou kdy to jen trochu jde, stačí ale odstranit jen malou část z nich a celý mechanismus rázem narazí. Nejlépe to vidíme u nás - Česko je součástí EU a s celým, troufneme si říci ďábelským přerozdělovacím mechanismem jen ze své pozice nic neudělá. Stačí však, aby nepřicházelo s vlastními lokálními dotacemi, daněmi na základě CO2 a dalšími podobnými machinacemi a prodeje jsou rázem jedny z nejnižších v celé Unii.

Dostat se do stavu, kdy bychom vůbec mohli zjistit, jaké řešení kolik reálně stojí a o co reálně stojí lidé mající se na konci vybrat některé z nich, není za současného stavu fungování EU vůbec možné. Jeden vysoce postavený manažer Škody nám svého času řekl, že cena elektromobilu ve srovnání s konvenčním autem by byla bez dotací nejspíše trojnásobná. Spočítat to přesně už opravdu nedokáže nikdo, a tak není možné najít ani specifické okénko na trhu, které by nebylo zdeformované až za hranici únosnosti, v jednom případě jsme mu ale aspoň blízko.

Jde o autopůjčovny, kde dotace nehrají až takovou roli. Jistě, i tady se projevuje, že elektrická auta jsou zlevňována na úkor ceny těch spalovacích, i tady se jistě dotuje ve snaze o domnělé ozelenění autoparku, i tady existují přímá i nepřímá nařízení, co má ta či ona firma kupovat. To ale ve výsledku ceny nanejvýš přibližuje, pořád není možné nabízet půjčení elektromobilu za 100 Kč a spalovacího auta za 1 000 Kč. Ceny jsou nanejvýš podobné, a tak - na rozdíl od koupě vozu, kde lidé mají pocit, že s dotací dostávají něco zadarmo na úkor zbytku společnosti - rozhoduje pořád hlavně použitelnost. A v té to elektromobily projíždí na celé čáře.

Není tak divu, že zájem o ně v autopůjčovnách je prakticky nulový. Informuje o tom německý magazín Automobilwoche, podle nějž tvoří zápůjčky elektromobilů pouhá 0,22 procenta v celé Evropě. A není to o tom, že by nebyla k dispozici, naopak. Frieder Bechtel, mluvčí webu Billiger-Mietwagen.de, říká, že nabídka je na všech klíčových trzích nejen EU vysoká, zákazníci o ně ale prostě nestojí. Pouze 2 500 klientů a celý loňský rok o ně projevilo přes tuto platformu zájem.

Nad důvody není nutno dlouze váhat - kdo by chtěl na dovolených či při pracovních cestách přemýšlet, kde takové auto dobije? Popravdě, kdo by o tom chtěl přemýšlet kdykoli jindy? Ale když na něco dostanete v případě dotaci čtvrt milionu, což vnímáte jako výhru v loterii, přemýšlíte o tom jinak. Když si prostě můžete vybrat, co budete použít, elektromobil nemá čím zaujmout, snad jen nepolíbení zvědavci jej budou chtít zkusit.

Pravidelné tiskové zprávy o tom, kdy která autopůjčovna přijala za svá elektrická auta, jsou tak ryzím zeleným marketingem či snahou přetvořit povinnost v něco alespoň mediálně pozitivního, ničím jiným. Půjčovny lépe než kdo jiný ví, že s takovou nabídkou neuspějí. Možná i proto se nikdy nestal realitou nákup 100 tisíc Tesel ze strany Hertzu, o kterém se tak mluvilo v loňském roce. Protože... co by s nimi dělal?

Abychom byli fér, dodejme, že jsou místa, kde výše zmíněné problémem není, třeba na Baleárských ostrovech, tam elektrická auta frčí. Inu, dojezd nikoho netrápí, když největší ostrov má 3 640 km2. Neříkali už jsme párkrát, že jako auta do města a okolí jsou elektromobily snesitelné, jen nechápeme, proč se je politici snaží vnutit všem? Tato data mohou brát jako další důkaz toho, že tento pohled na věc je jen rozumný, nic víc, nic míň.

Zdroj: Automobilwoche

Petr Miler