Autoforum

/

Foto: Lucid

„Náskok” elektromobilů je aktuálně zjevně asi -52 let. Tak to je vlastně ještě dobré, v některých ohledech to vypadalo spíše na stovku nebo ještě víc.

Závod Cannonball asi nemusíme představovat, ostatně zpopularizován byl i na naší straně Atlantiku řadou filmů. O přejezd Ameriky z jednoho pobřeží na druhé se nicméně lidé pokoušeli dávno před Brockem Yatesem, jeho synem, Stevem Smithem a Jimem Williamsem. Již v roce 1915 se totiž Erwin Baker dostal z východu na západ za 271 hodin a 15 minut. O osmnáct let později pak již čas stáhnul na 53 hodin a 30 minut. Opravdu zajímavé časy nicméně přišly s Yatesem a spol., v roce 1971 totiž posádce Dodge Custom Sportsman stačilo jen 40 hodin a 51 minut.

Přesunout se můžeme do současnosti, neboť o rekordní přejezd Ameriky se pokusil Kyle Conner. Ten se navíc rozhodl poukázat na praktičnost elektromobilů. K dispozici měl Lucid Air ve verzi Grand Touring, která je osazena bateriemi o kapacitě 112 kWh. Dle tvrzení výrobce by přitom vůz měl na jedno nabití zvládnout až 830 kilometrů. To je již opravdu slušná porce, která při trase dlouhé zhruba 4 500 km naznačuje, že dobíjet bude třeba jen párkrát. Provedení Grand Touring přitom zvládá dobíjecí výkon až 300 kW, což časy potřebné pro zastávky u stanic snižuje asi „jen” na patnáctinásobek ekvivalentu doplňování obdobného množství paliva do dieselového auta.

Když si navíc uvědomíme, že současný rekord pro elektromobily činí nikterak oslnivých 42 hodin a 17 minut, tedy více, než potřeboval Yates na počátku 70. let, pak Conner měl značnou šanci zapsat se do historie. To se mu ale nepovedlo, místo toho poukázal na problém, o kterém se zmiňuje i studie společnosti Bumper. A o kterém se mluví hezky dlouho ve všech společenských kruzích. Tedy že infrastruktura pro elektrická auta je i po neskutečně drahých investicích nadále nedostačující, v 36 procentech všech států totiž stanice zcela chybí.

USA v současné době disponují více než 51 tisíci veřejných stanic, jenž zvládají najednou obsloužit přes 131 tisíc elektromobilů. Téměř 72 procent všech stojanů je nicméně umístěno v bohatších státech, přičemž na prvních pět připadá dokonce 33 procent. Přejet Ameriku v elektromobilu tak nadále není procházka růžovou zahradou. Místo toho takový výlet vyžaduje nemalé plánování. Ovšem i když svou cestu promyslíte do posledního detailu, stále můžete tak jako Conner narazit na stávkující techniku, pomalé dobíjení a další problémy známé všem, kteří se s elektromobily alespoň čas od času potýkají.

Americká vláda přitom chce, aby hned půlka nových aut prodaných v roce 2030 měla elektrický pohon. Z toho důvodu vyčlenila 7,5 miliardy dolarů (cca 160 miliard Kč) na posílení infrastruktury. Bude to ovšem stačit? To je vskutku otázka. Nyní totiž na každých 10 tisíc Američanů připadají pouhé tři stojany. Podobný poměr je přitom i v případě čerpacích stanic, ovšem jejich obslužnost je daleko vyšší. I díky tomu Arne Toman, Doug Tabbutt a Dunadel Daryoush přejeli v Audi S6 Ameriku za 25 hodin a 39 minut.

Co dodat? Pokud máte tři hodiny času, můžete si vychutnat část záznamu Connerovy jízdy i jeho problémů. Povšimnout si přitom lze i doprovodného vozu, jímž byl Polestar 1. Jeho posádka byla úspěšnější, stanovila totiž nový rekord pro plug-in hybridní vozy. Znovu však nejde o nic výjimečného, sedan osazený benzinovým dvoulitrem a elektromotorem totiž cestu zvládl za 45 hodin a 38 minut. Tedy pomaleji než Lucid a především rovněž pomaleji než již zmiňovaný Yates v roce 1971. „Náskok” -52 let? To opravdu nezní jako skutečný náskok, o kterém se v souvislosti s elektromobily pravidelně hovoří...

Zdroj: Out of Spec Motoring@YouTube, Business Insider

Petr Prokopec