Autoforum

/

Foto: Škoda Auto

Že elektromobily narazí na přirozené limity svého potenciálního zásahu zákazníků, zmiňujeme roky. Popravdě řečeno nás ale překvapuje, jak brzy a s jakou vehemencí se to začíná dít v zemi, jako je Nizozemsko.

V roce 2009 představilo Mitsubishi malý elektromobil zvaný i-MiEV. Zpočátku jej bylo možné koupit pouze na japonském trhu, posléze však 3 395 milimetrů dlouhý a jen 1 475 mm široký hatchback dorazil také do Evropy. Souběžně s tím se ukázaly i od něj odvozené modely Peugeot iOn a Citroën C-Zero. Právě za jejich volant jsem se mohl posadit, nadšením jsem ovšem nekřičel. Nebýt totiž garáže se zásuvkou, nevydržela by mi energie ani na tři dny mírného ježdění po městě. Usadit dovnitř čtyři dospělé pak vyžadovalo několikahodinový trénink s Tetrisem.

Problémem ale nakonec byl hlavně poměr těchto kvalit vzhledem k ceně, Francouzi si totiž za svá vozítka účtovali takřka 800 tisíc korun. Šlo navíc o částku bez daně. Nebylo tak vlastně překvapivé, že zájem byl v podstatě nulový a iOn či C-Zero si pořídily maximálně tak elektrárenské společnosti. Podobně pak ostatně na tom v dané době byla i Tesla, kupříkladu vůbec první Roadster v Česku byl určen pro Martina Romana, někdejšího šéfa ČEZu. Dnes se již bez obav můžu pochlubit tím, že dříve než usedl za volant on, jsem právě s jeho autem nakroutil pár kilometrů sám.

Co se od té doby změnilo? V detailech mnohé, v principu nic. I když do vývoje těchto aut byly různými cestami nasypány biliony korun, jde stále o nekonkurenceschopné zboží s omezenou použitelností a vysokou cenou. Přesto své zákazníky mají, o tom žádná, ale jak velkou část flotily provozovaných aut mohou realisticky tvořit? 10 procent? 20 procent? Přesnou odpověď je těžké dát, vodítkem ale může být dění v elektromobilům velmi nakloněném Nizozemsku. Tam se kvůli mohutnému přerozdělování v jejich prospěch prodává relativně nejvíc elektrických aut v zemích EU, přesto ke konci loňského roku tvořily elektromobily z asi 11milionové flotily jen 343 677 vozů. Jde tedy asi o 3,1 procenta všech aut, přesto se zdá, že minimálně mezi soukromými vlastníky jsou elektromobily u konce s dechem.

Z průzkumu, který provedly firmy GasPedal a AutoTrack u dvou tisíc majitelů benzinových aut, totiž neskutečných 96 procent z nich odmítá přejít na elektrický pohon, i kdyby ceny těchto aut dále klesaly. Pro naprosto většinu dotázaných totiž není problémem ani tak cena, jako spíše podstata samotných aut tkvící v limitech baterií (37 procent) a problémy s dobíjením (25 procent). V kombinaci s cenou je to pak pro elektromobily definitivně smrtící. Jde tedy v podstatě stále o to samé, co elektromobily brzdilo před oněmi 12 léty.

Když se podíváme dále do historie, zjistíme, že jde pořád o stejné problémy, na jaké na počátku minulého století narazil i takový génius, jakým byl Ferdinand Porsche. A ani situace v minulém století nebyla jiná. Pořád se čeká na baterie s docela jinou energetickou hustotou, které budou levnější, i poté ale bude problém jejich dobíjení - elektřiny na to není dost a především není všude, kde by to bylo třeba, k dispozici dostatečný nabíjecí výkon.

Jasper Verweij ze společnosti Gas Pedal.nl k tomu dodává, že zákazníky začíná v nemalé míře odrazovat i nejistoty spojené s údržbou. I když elektromobily mají méně pohyblivých částí, opravy čehokoli jsou drahé, i když nedojde na výměnu baterií. K tomu přihoďte častější výměnu dražších pneumatik a máte celkem jasno, proč těmto autům zákazníci dochází tak brzy. Představují prostě horší řešení za více peněz. A je těžké to nevidět i v mlze dotací.

Zdroj: AD

Petr Prokopec