Autoforum

/

Foto: Škoda Auto

Pokud si někdo skutečně myslel, že elektrickými auty spasí světové klima, pak desítky milionů takových vozů na silnicích by už měly být znát. No, nejsou. Nebo vlastně možná jsou, emise CO2 dál rostou.

O boji proti emisím CO2 generovaným lidskou činností si můžete myslet, co chcete, ať už ale tyto snahy považujete jakkoli ušlechtilé, je nezbytné, aby kroky vedoucí k jejich naplnění byly smysluplné. A to už je docela jiná debata.

Politici zastávají názor, že jedním z řešení jsou elektromobily, a proto na jejich masové rozšíření tlačí stále více. Na sklonku loňského roku jich po světových silnicích mělo jezdit 16,5 milionu, což je trojnásobek stavu z roku 2018. Po letošním Silvestru se pak stoprocentně dostaneme nad 20 milionů, což už je počet, který by měl mít na něco vliv, pakliže by tato cesta skutečné měla světové klima spasit. Mezi všemi auty v provozu je to hrstka, mezi skutečně aktivně provozovanými vozy to ale nevýznamný počet není. Nic ale nemění, tedy určitě ne k lepšímu.

Vědci z University of Exeter zveřejnili studii, podle níž se globální emise CO2 letos oproti loňskému roku zvýšily o 1 procento. Neřešme nyní, čím vším to bylo způsobeno, ono je to nakonec jedno - dlouhodobě tvrdíme nejen to, že přínos elektrických aut z hlediska emisí CO2 spojených s jejich provozem je nulový až záporný, což už nyní chápou i Němci, ale především to, že i kdyby nějaký existoval, na celkových emisích CO2 mají tak zanedbatelný podíl, že na celém stavu ani nemají šanci nic podstatného změnit.

Můžeme jen dodat, že situace se na různých kontinentech měnila různě, například v Číně emise CO2 klesly, v USA vzrostly, dáváno je to do souvislosti s koronavirovými omezeními, následky konfliktu na Ukrajině apod. Ale ono je to jedno - toto je jen a pouze globální záležitost a pokus ji řešit z jednoho relativně malého kontinentu, navíc auty v první řadě, je od začátku neuvěřitelně naivní ať hloupý. A tak nemá a ani nemůže mít žádné hmatatelné výsledky.

Je třeba si přiznat, že Evropa je jen velmi malým kouskem puzzle v obrovské skládance. A byť slova typu „každý musí přispět” zní empaticky a angažovaně, v určité chvíli je třeba si přiznat, že zabývat se nepatrnou částí celé situace, navíc vyrážením klínu klínem, jednoduše nic nezmění. Zhruba 40 procent člověkem generovaných emisí CO2 (které ale představují jen 3,5 % ze všech emisí CO2 generovaných zejména oceány) totiž připadá na spalování uhlí. A jeho uhlíková stopa meziročně o 1 procento vzrostla, neboť kvůli rusko-ukrajinskému konfliktu klesá spotřeba zemního plynu.

V této chvíli je přitom třeba připomenout snahy některých vlád, zejména pak těch německých, odstavit jaderné elektrárny. Jakmile se tak přitom stane, existuje k uhlí už jen pramálo alternativ, neboť obnovitelné zdroje jsou velmi nevyzpytatelné. Dá se tedy předpokládat, že množství spalovaného uhlí jen naroste, a to vlastně o to více, o kolik více elektromobilů se prodá. Nelze totiž předpokládat, že dojde na snížení spotřeby elektřiny, když soustavně narůstá množství prostředků, které se bez ní neobejdou.

Se zhoršením situace ostatně zjevně počítá i tým výzkumníků z Exeteru. Dle něj má letos zamířit do ovzduší 36,6 miliard tun CO2. Lidstvo pak může vyprodukovat jen zhruba 380 miliard tun, než se průměrná světová teplota zvedne o více než 1,5 stupně Celsia, což je považováno za počátek konce naší planety. Tohoto stavu má ale dle expertů svět dosáhnout již v roce 2031 či 2032, tedy ještě léta před plánovaným zákazem spalovacích aut v Evropě, který stejně k žádnému zlomu v globální bilanci vést nemůže.

Zdroj: AP

Petr Prokopec