Autoforum

/

Foto: ADAC

Musíme se ptát, co vlastně EU svými snahami sleduje, když si sama spočítala, že „globální” dopad podobného návrhu bude zanedbatelný, dopad pro řadu méně majetných lidí ale velmi citelný.

Jaká bude budoucnost? Jelikož se blíží volby, a to nikoliv pouze české, ale třeba i ty německé, pak soudě dle mnohých politiků pouze růžová. Slibována jsou nám jen samá pozitiva, o negativech se prakticky nemluví. Přesto se právě na ta musíme připravit, zvláště pokud projdou některé návrhy. Jeden z nich se týká i boje proti klimatickým změnám, který je shrnut v Pařížské dohodě. V jejím důsledku chce starý Evropská unie snížit své emise CO2 do roku 2030 o 55 procent. V roce 2050 by pak ráda byla uhlíkově neutrální.

Jistě netřeba dodávat, že i pokud by takový stav nastal, nebude reálným, nýbrž pouze papírovým. Patrné je to i z nového návrhu upravujícího obchodování s emisními povolenkami. Evropská komise chce totiž razantně utáhnout šrouby a nechat platit lidi za „nadměrné” emise aut i „nadměrné” emise spojené s vytápěním budov. A jelikož většina lidí nepoužívá zrovna nejmodernější prostředky k vytápění domácností, jistota vyšších účtů je stoprocentní.

V tomto ohledu nás může alespoň částečně utěšovat fakt, že návrh počítá platností od roku 2026, přičemž jej musí odsouhlasit jak Evropský parlament, tak i veškeré členské země EU. A zde zatím všeobecná podpora chybí. Politici se totiž velmi obávají podobných akcí, jaké v roce 2018 spustily ve Francii „žluté vesty“. Tak se nazývali stávkující, kteří hlasitě dávali najevo, že se jim nelíbí mnohé omezující a život zdražující kroky státu.

„V rámci přechodu na klimaticky neutrální ekonomiku je zde velké riziko v ochotě obyvatelstva,“ uvedl k tématu jeden ze zástupců EU. A dodal, že „celou věc je třeba řešit velmi opatrně“. Je totiž jasné, že boj proti klimatickým změnám nejvíce odskáčou chudší lidé a chudší státy EU. Lidé zde totiž již nyní mohou sotva pomýšlet na koupi zcela nového spalovacího vozu, natož pak elektromobilu. Povětšinou tedy končí u ojetin, za něž jsou ještě rádi, neboť i díky nim mají třeba práci.

Tito lidé se pak v rámci pofidérních snah budou skládat na ty bohatší, jimž budou (skrze přerozdělované peníze vybrané na daních všeho druhu, tyto nové nevyjímaje) přispívat na dotace na nákup elektrických aut. Životní prostředí se tím ale logicky nezlepší, neboť dojde jen k umělému zdražení nadále používaných zdrojů, které z valné většiny beztak nebudou nahrazeny. A budou nahrazeny tím méně pravděpodobně, čím méně peněz bude ponecháno v kapsách lidí, kteří by si je mohli či měli koupit.

„Nemyslím si, že stojí za to brát na sebe tak velký politický risk při tak malém zisku,“ zmínil k věci Pascal Canfin, zástupce francouzské vlády, který také zasedá v environmentálním výboru Evropského parlamentu. A jak dodává, sami politici vědí, kterak nesmyslný je boj proti klimatickým změnám skrze automobilovou dopravu. Z analýzy, za níž stojí samotná komise, totiž vyplynulo, že jakékoliv návrhy povedou ke snížení emisí o sotva 3 %. Nakonec i vědci se už dříve nechali slyšet, že elektromobily jsou ta nejhorší a nejdražší forma boje proti CO2.

Politici tak nyní mají zhruba rok na to, aby své návrhy upravili do přijatelné formy, stejně jako lidé mají stejnou dobu na to, aby vyjádřili svůj odpor. Dá se totiž předpokládat, že dříve než po francouzských prezidentských volbách, které se uskuteční právě příští rok, se totiž na pilu tlačit nezačne. V tomto ohledu ale již začíná být odpor patrný, a to třeba v Německu, kde budou volby ještě letos. Tam hned 75 procent lidí v anketě zcela odmítlo zvyšování cen pohonných hmot v rámci boje proti změnám klimatu.

Zdroj: Reuters

Petr Prokopec