Autoforum

/

Foto: Volvo

Konflikt na Ukrajině připomíná smutnou realitu, na kterou evropští lídři mají tendenci zapomínat. Starý kontinent má příliš málo zdrojů na to, aby dokázal být soběstačný tak či onak a z jedné pasti se může snadno chytit do druhé. V případě aut navíc nemusí jít jen o Evropu.

Slýcháme to z médií každý den: Závislost na Rusku je nebezpečná, pojďme se z ní vymanit. To první je pravdou, každá závislost je nebezpečná, to druhé se ale snáz řekne než udělá. Troufnu si dokonce říci, že je to iluze, která nikdy nemůže dojít svého naplnění, a to z jednoho prostého důvodu - Evropa na žádnou reálnou nezávislost nemá a stěží kdy bude mít dost zdrojů.

Starý kontinent funguje z velké části díky plynu z Ruska, ropě nejen odtud a jeho průmysl díky spoustě dodávek z celého světa. Cokoli z této mozaiky by bylo složité nahradit, v některých případech to ale snad možné je. Nicméně ve všech? To se skutečně jeví být nereálným. Navíc když jednu závislost nahradíte jinou, vytlučete jen klín klínem.

Je hezké si říci, že vsadíme na elektřinu, té ale ani dnes nemáme na rozdávání, i když jí z velké části vyrábíme díky fosilním zdrojům. Přepnout jen na ty obnovitelné se zdá být naprosto utopické a i kdyby to nějakým způsobem možné bylo, pořád bude třeba energii někam ukládat. Je hezké mít elektřinu z větru a slunce, ona je ale třeba, i když nesvítí a nefouká. Ani akumulátorů se ale jen díky evropským zdrojům nikdy dost nevyrobí a ruku na srdce - v čem je místo Ruska lepší závislost na Číně či arabských zemích? Každou z těchto oblastí může ovládnout nevyzpytatelný samorost.

Moudřejší by bylo přiznat si, že Evropa prostě samostatná být nemůže a snažit se udržovat co možná nejkorektnější vztahy s tím či oním partnerem. Momentálně ale vše působí dojmem, že místo Ruska začíná starý kontinent sázet na Čínu, ta ale zrovna jako na zavolanou ukazuje, jak nevyzpytatelná může být. A byť dopady na energetický průmysl jsou zatím nulové, ten automobilový už trpí.

Čína totiž dost drastickým způsobem bojuje proti covidu v rámci své politiky nulové tolerance k němu, prakticky paralyzovala Šanghaj a Ťi-lin a částečně omezila život v řadě dalších míst. Proč je až tak úporná, není každému jasné, mnozí nevěří, že jde jen o boj proti šíření covidu. Podle kritiků Číny si Šanghaj začala moc vyskakovat podobně jako Hongkong a toto má místním připomenout, kdo je v Říši středu pánem.

Nevíme, co je na tom pravdy, pokud to ale tak skutečně je, pak Číňané devastují obchodní zájmy celého světa na úkor svých politických cílů. A to je v menším úplně to samé, co dělá dnešní Rusko. Zejména Šanghaj je průmyslovým centrem svého druhu a dění v ní má bezprostřední vliv nejen na aktivity zahraničních firem v Číně, ale i jejich aktivity ve zbytku světa. Přičemž automobilky jsou první na ráně.

Zejména koncerny VW a BMW už teď zmíněnými omezeními trpí. Jde nejen o místní výrobu a prodeje, které jsou zejména pro VW Group celosvětově klíčové, ale i auta vyráběná pro zbytek světa či dodávky komponentů do těch vyráběných jinde. Současná omezení výroby v Německu už nemají za důvod jen nedostatek kabelových svazků z Ukrajiny, ale i prohlubující se - a to byl už dosud hluboký - nedostatek jiných komponentů včetně polovodičů, pochopitelně z Číny.

Němci nemají šanci tyto dodávky bezprostředně vykrýt jinak a i v takto, relativně banální situaci (jak dlouho problém s covidem v Číně trvá a jak velkou část země zasahuje? Skutečná katastrofa vypadá ještě jinak) poznávají, jak moc jsou na Číně závislí. Jít dál tímto směrem? To se zdá být nerozumné, je to skutečně posun z bláta do louže.

Nejde navíc jen o Evropu. Ačkoli se o tom zatím moc nemluví, drtivé dopady má nastalá situace třeba i na Teslu, která má v Šanghaji svou jedinou tamní továrnu. Analytik Gordon Johnson z GLJ Research připomíná svým klientům, že lokální výroba Tesly stojí, nerozjede se dříve než v půlce května (!) a bude trvat až do třetího kvartálu letošního roku (!), než se výroba znovu rozjede naplno - pokud vše půjde dobře. Čínské aktivity Tesly mají přitom naprosto zásadní vliv nejen na prodeje celé automobilky (je na Číně závislá ještě více než VW), ale především její finanční výsledky. Americké aktivity Tesly jsou podle Johnsona ztrátové a bez miliard čínských zisků může firma v druhém kvartálu po dlouhé době spadnout znovu do červených čísel.

Toto dění jen ukazuje přetrvávající zranitelnost nejen Evropy - ať už s Ruskem nebo bez něj. Stačí jedno, bůh ví čím motivované politické rozhodnutí a problémy jsou zpátky. A byť mnozí mají tendenci spílat politikům či byznysmenům, že takovou závislost dopustili, je tu pořád zkraje položená otázka: Je vůbec možné, aby se Evropa se svými zdroji stala reálně nezávislou?

Zdroje: Focus, Zero Hedge

Petr Miler