Autoforum

/

Foto: Formula 1

Do bariéry narazil v rychlosti 220 km/h a prorazil jí. V ohnivém pekle zůstal dlouhých 28 sekund. Přesto francouzský závodník od nehody odešel po vlastních nohou. Jak je to vůbec možné?

Záběry z listopadové nehody Romaina Grosjeana ve Velké ceně Bahrajnu obletěly celý svět. A zasáhly naprosto každého, i lidi, kteří Formuli 1 běžně nesledují. Všichni přitom mluvili o zázraku, neboť v prvé chvíli se osud francouzského závodníka zdál být zpečetěn. Při nárazu totiž musel čelit přetížení až 53 g. Jeho vůz se navíc rozpůlil, přičemž explodovala palivová nádrž. Z ohnivého pekla pak jezdec Haasu vystoupil až po dlouhých 28 sekundách. Přesto se však již o týden později objevil usměvavý v bahrajnském paddocku.

Pokud se ptáte, jak je něco takového možné, pak rozhodně nejste sami. Ostatně řada z nás má stále ještě v živé paměti nehodu Julese Bianchiho, která se odehrála v roce 2014 v Japonsku. Ta vypadala o poznání méně hrůzostrašně, přesto však nakonec skončila smrtí francouzského jezdce. Ovšem jen kvůli ní ve výsledku Grosjean přežil. FIA totiž v reakci na incident zavedla ochranné oblouky nad kokpitem. A právě HALO, jak se jimi říká, se během listopadové havárie stalo stěžejním prvkem.

Jak tedy vše proběhlo? Hned v prvním kole se Grosjean dostal do kontaktu s Daniilem Kvyatem, načež v rychlosti 220 km/h narazil do bariéry. Kvůli úhlu nárazu se jeho vůz rozpůlil, což vedlo k protržení palivové nádrže umístěné za sedadlem. Rázem tak nastalo zmiňované ohnivé peklo. Přední část vozu navíc pronikla skrze bariéru. A právě v této chvíli hrál stěžejní roli ochranný oblouk HALO, který zvedl plechy nad Grosjeanovu hlavu. Je prakticky jisté, že bez něj by o ni závodník přišel.

Zapomínat nicméně nesmíme ani na řidiče lékařského vozu Alana van der Merweho a zdravotníka Iana Robertse, kteří byli první na místě a snažili se držet plameny pod kontrolou. Následně pak otřesenému Grosjeanovi pomohli přes bariéru a poskytli první pomoc. Francouz tak nakonec utrpěl pouze popáleniny druhého stupně na zápěstí, tím ale vše skončilo. Jakkoliv se totiž původně mluvilo také o zlomených žebrech, všechny kosti nakonec byly zcela v pořádku.

I sám Grosjean posléze přiznal, že nebýt oblouku HALO, dnes by tu již nebyl. Paradoxem přitom je, že závodník byl v době jeho zavedení jedním z největších kritiků nového bezpečnostního prvku. Dnes jej ale považuje za nejvýraznější posun, jaký byl v F1 za posledních několik dekád učiněn. To asi už nebude vůbec nikdo rozporovat, ostatně veškeré předchozí případy proražení bariéry skončily smrtí jezdců. Nicméně ty se odehrály v letech 1973 a 1974.

Velká cena Bahrajnu byla s největší pravděpodobností vůbec posledním Grosjeanovým závodem v královské motoristické disciplíně. Jsme pak zvědavi, zda náhodou totéž nebude platit také o jejím vítězi. Lewis Hamilton se kvůli koronaviru možná nezúčastní ani závěrečného podniku v Abú Zabí. Na příští rok navíc nemá podepsanou smlouvu a sám naznačil, že možná i skončí. Uvidíme tedy během pár týdnů, zda jen strašil, či nikoliv.

Zdroj: Formula 1, Autosport

Petr Prokopec