Autoforum

/

Foto: Formula 1, tiskové materiály

Mladší generace povinné zástěrky silničních aut možná ani nepamatují - už dlouho na nich být nemusí a dobrovolně je používá málokdo. Na monopostech F1 ale budou, i když ne všude a pořád.

V loňském roce se konal vůbec nejkratší závod v historii Formule 1. Ten byl původně plánován na 44 kol, ovšem kvůli silnému dešti jezdci odstartovali za safety carem. Za ním pak následně odkroužili dvě kola, než je v odmávala červená vlajka. Dle pravidel pak byly výsledky odvozeny od pořadí na konci prvního kola. A protože se vlastně ani nezávodilo, odpovídaly i výsledkům kvalifikace.

Tehdejší pravidla umožňovala v takovém případě odměnit jezdce alespoň polovičními body, což nakonec mělo vliv i na výsledek šampionátu. O to ale nakonec ani tak nešlo, problém byl hlavně v tom, že se závod fakticky nejel a tři kola odkroužená za safety carem vedla pouze k tomu, že mohl být za odjetý považován formálně, což pořadatelům dalo prostor nevracet vstupné. Že to vedlo k obrovské nevoli fanoušků, asi nemusíme připomínat.

Velmi blízko podobné situaci jsme byli i letos v Japonsku, kde byl závod kvůli intenzivnímu dešti též dlouho odkládán. Nakonec se závodilo, ale bylo to trochu nešťastné. Závod nebyl kompletně dokončen a nová pravidla nechala diváky i komentátory dlouho tápat, kolik bodů se bude vlastně rozdávat, což opět mělo vliv na výsledek šampionátu. Max Verstappen byl díky rozdělení plných bodů korunován už v Suzuce, ale nejasnosti vedly k poněkud nemasné, neslané oslavě.

Oba deštivé závody (a letošní Monako k nim též mělo blízko) dál zůstávají v myslích vedení Mezinárodní automobilové federace (FIA). Důvodem, proč se (přinejmenším letos) dlouho nejelo, nebyly ani tak podmínky na trati, pneumatiky do mokra jezdci po restartech závodů v Suzuce a Monaku využili jen minimálně. Potíží je množství vody, které se za aerodynamicky nově koncipovanými monoposty zvedá. Nejde tu tedy, že by nešlo jet kvůli nedostatku přilnavosti, pořadatelé se bojí problémů daných mizernou viditelností.

Technický ředitel FIA pro jednomístné závodní stroje Ncolas Tombazis se tak aktuálně svěřil magazínu Motosport, že federace chce zavést zástěrky, které by v tomto případě nabíraly zatím blíže neupřesněnou podobu krytů části kol. To zní skoro legračně, zástěrky nová silniční auta dávno nemají, kdysi bylo zavedeno pravidlo, že určitá konstrukce blatníků resp. nárazníků zastane jejich funkci. Samozřejmě je to nesmysl - ti z nás, kteří pamatují přechod od „zástěrkových” k „bezzástěrkovým” autům, ví, o kolik víc vody začala ta novější ze silnice zvedat. A přesně o to tu jde.

S pomocí zástěrek na ef-jedničkách by došlo právě na redukci zvedající se vody nejen od kol, ale i od aerodynamických prvků ve spodních částech vozů, kvůli níž závodníci jedoucí za jinými téměř nic nevidí. Tombazis zatím uvedl jen tolik, že by nešlo o trvalé řešení. Místo toho by zástěrky byly odnímatelné a použity by byly „možná třikrát do roka“. Zároveň ale připouští, že na řešení je třeba ještě zapracovat. „Provedli jsme řadu CFD simulací, protože chceme mít jistotu, že zástěrky budou mít jen velmi malý dopad na aerodynamiku. Nějaký tam je, ale nejde o nic masivního.“

„Při simulacích je nicméně problém určit, co pochází od difuzoru a co od pneumatik,“ uvedl dále technický ředitel FIA pro monoposty. Dle něj proto federace bude na zástěrkách dále pracovat. Jakmile bude dosaženo optimálního řešení, dojde na výrobu prototypů, jenž se nasadí na skutečné monoposty, a začne testování. Zdá ale být jisté, že určitá forma zástěrek skutečně dorazí, neboť dle Tombazise má dojít „k možná až 50procentnímu zlepšení“.

Dle technika FIA by zástěrky nebyly nasazovány na vozy s dopadem první dešťové kapky nebo ve spěchu, což ostatně platí také o jejich následné demontáži. Vše by probíhalo buď před samotným startem nebo v průběhu přerušení závodu. FIA by navíc o všem musela stáje řádně informovat. Podstatné nicméně je, že velké ceny by již nekončily po pár metrech, ale naopak by se mohlo závodit i za velmi hustého deště jako kdysi. Však si vzpomeňte, v jakých podmínkách létal třeba Schumacher. Za takových dnes jezdí jen safety car kontrolovat stav trati...

Zdroj: Motorsport

Petr Prokopec