Autoforum

/

Foto: BMW

Zatímco třícípá hvězda se vydala cestou vnucování technicky problematických řešení a trvá na tom, i když vidí mdlou odezvu médií i zákazníků, BMW dál vyznává racionální přístup. Pro koho to asi bude problém?

Automobilový svět je plný paradoxů. Živě si pamatuji, když BMW někdy po roce 2005 bůhvíproč zachvátila „zelená” mánie. A tak v době, kdy ani pořádně nemuselo, začalo sebemrskačsky devastovat své řidičsky zaměřené vozy řešeními, která měla za cíl snížit hlavně normovanou spotřebu paliva. Šlo často o podobné nesmysly, kterých jsme svědky dnes. Pravda, nebylo to tak vždy, některá opatření reálně vedla k vyšší efektivitě, jiná ale byla klasickými dvojitými prohrami - v lepším případě ničemu nepomůžete, z hlediska řidičské atraktivity ale auto aspoň trochu přizabijete.

Můžeme vzpomenout třeba na příchod elektrických posilovačů řízení, které mohou ušetřit nějaké palivo, když neřídíte (rozumějte netočíte volantem), jaký smysl ale mají ve sportovních modelech s objemnými motory, které byly stvořeny k tomu, abyste je řídili? Jednak jde v jejich případě i potenciálně o kapku v moři paliva, reálně často o nic, protože to nejsou auta na stovky kilometrů jízdy v přímém směru. A co dostanete výměnou? Horší vnímání toho, co auto dělá? To je vážně dobrý obchod. A neříkejte, že se to muselo stát, McLaren dodnes sází na hydrauliku přesně z těchto důvodů.

Požadavky fanoušků typu „s 320d si dělejte, co chcete, ale na 330i a M3 nám nesahejte”, se zcela minuly účinkem, a tak Mnichov nasadil trajektorii vedoucí přímo do zeleného pekla - a Nordschleife to tentokrát vážně nebyla. Po příchodu divize „i” to vypadalo, že touto dobou budou všechna BMW elektrická či elektrifikovaná, jak se ale říká, všechno zlé je pro něco dobré. BMW svou brzkou sázkou na Freude am Sparen (Radost z šetření) místo Freude am Fahren (Radost z jízdy) poznalo ošidnost takové strategie a dnes je jednou z mála velkých automobilek, které otevřeně bojují proti 100% přechodu na elektromobily a zákazu spalovacích aut.

A nejsou to jen slova, automobilka zůstává i svými činy nohama na zemi. Nabízí elektromobily, samozřejmě, ale to nám opravdu nevadí, každý nechť si koupí, co mu hrdlo ráčí. V nabídce je upřednostňuje, to by nemusela, ale spíše opticky, ne fakticky. V případě modelů M se pak drží relativně tradičních receptů. Ano, současná M3 G80 je vtip vedle legend typu M3 E46, je to odvar vymáchaný v slzách raněných nadšenců, ale ruku na srdce - kdo jiný vám dnes prodá 480koňový rodinný sedan s manuálním řazením a čistě spalovacím motorem? Musíme být realisté - představy o ideálu jsou jinde, BMW se ale racionálně vzato neotáčí k zákazníkům zády a nenabízí vyložené technické nesmysl. A zůstane u toho.

Je to facka do tváře Mercedesu, který se trápí s nechtěným downsizingem a extrémní hybridizací u svých AMG, BMW ale nic takového neudělá. Modelům M zůstanou spalovací motory R6 a V8, nebudou čtyřválce ani tříválce. Nebude ani „velká” hybridizace, protože nefunguje přesně tak, jak ukazují novinky Mercedesu. A nebude ani elektrifikace, protože ta dnes nefunguje pro sportovní modely vůbec.

V rozhovoru pro Car Expert tento přetrvávající postoj potvrdil šéf divize M Franciscus alias Frank van Meel. K postupu Mercedesu, který třeba z C 63 AMG udělal 2,1tunové monstrum ve výsledku spoléhající na motor 2,0 turbo, se BMW nepřidá. „Nevidíme to tak, protože pořád chceme mít silný základní motor. Takže pro nás by přechod na menší spalovací motory v kombinaci s většími bateriemi nebyl tou správnou cestou. Dalším krokem bude přechod čistě na elektřinu. A udělat to správným způsobem,“ řekl van Meel.

To může vytvořit dojem, že BMW M tedy „pojede” motory R6 a V8 ještě pár let a pak skončí jako všichni ostatní u elektřiny, ani to ale není v plánu. Žádné silniční elektrické M se nechystá, protože fungující sportovní elektromobil dnes prostě nejde vyrobit. Podle van Meela technologie na něco takového není připravena, neboť takové auto musí „významným způsobem poskytovat nepřetržitý výkon”. A to dnes elektromobily se svými omezenými bateriemi prostě neumí.

Podle van Meela tedy nestačí, aby auto zvládlo jet naplno 10 sekund nebo jednu minutu, musí být schopno podávat vysoké výkony konzistentně. „Musí zvládnout jedno nebo dvě kola na Nordschleife v plné rychlosti. Pak se s baterií, když jedete - řekněme - přes 250 kilometrů za hodinu, o moc dál nedostanete. Takže to je dnes neřešitelný limit,” uvádí.

Vypadá to, že v BMW je svět ještě relativně v pořádku. Problém je to hlavně pro Mercedes, který doufal, že jej konkurenti budou s extrémním downsizingem následovat. Nestalo se to a zjevně se to ani nestane. Čím třícípá hvězda bude argumentovat s více jak 2,1tunovým hybridem postaveným kolem „motoru z Golfu” vedle o stovky kilo méně vážícího BMW s ryzím šestiválcem, jsme docela zvědavi.

Zdroj: Car Expert

Petr Miler