Autoforum

/

Foto: Ford

Že si přišel na 295krát větší gáži než průměrný dělník překvapit nemusí, ale za co? Pokud Ford něco loni definovalo, bylo to rekordní počet svolávacích akcí a totální fiasko elektrických plánů. Dostat rekordní prémie za zvýšení kvality a zájmu o bateriový pohon tak nutně zní jako vtip.

Možná už jste slyšeli o bývalém šéfovi Japan Airlines a jeho přístupu k řízení. Haruka Nishimatsu se proslavil, když jím řízená firma musela v důsledku tzv. finanční krize v roce 2009 vyhlásit bankrot a vydat se cestou pokusu o restrukturalizaci. To nezní zrovna jako pozitivní zápis do historie, pozoruhodné je ale hlavně to, co se dělo pak.

Nishimatsu se totiž ve své pozici zachoval jinak než většina ostatních, neboť se chtěl vyhnout bolestivému propouštění zaměstnanců. Místo toho si tedy sám snížil plat na 9,6 milionů jenů ročně (cca 1,3 milionu Kč), což je v takové pozici skoro směšná suma, Nishimatsu bral méně peněz než piloti firmy. A jen u toho nezůstal. Chtěl jít ostatním příkladem, pročež do práce dojížděl veřejnou dopravou a stravoval se s ostatními zaměstnanci ve firemní jídelně.

Jeho přístup rychle zvedlo morálku i pracovní produktivitu, každý soudný člověk prostě dělal, co mohl, aby firmě pomohl. A tak se aerolinky už v roce 2011 znovu vrátily k ziskovému hospodaření. Nishimatsu je tak dodnes vnímán jako prototyp šéfa, který nehledí na osobní prospěch a krátkodobé cíle, nýbrž má jako prioritu dlouhodobé přežití společnosti a bere ohled na své okolí.

Důvod, proč mi tento příběh vytanul na mysli, se v současnosti nabízí sám. Automobilky totiž začaly horečnatě sázet na jednu kartu, elektrická auta. Na oltář bateriového pohonu tedy obětovali stamiliardy korun, i když každému se špetkou zdravého rozumu muselo být jasné, že elektromobilita není řešením pro každého a návratnost těchto investic je ve hvězdách. Výrobcům tak začaly klesat zisk, což se jejich šéfové řeší mj. zavíráním továren a propouštěním, sami si ale od úst neodtrhnou nic. Jednají tedy úplně jinak než Nishimatsu,

Jedním z takových šéfů je i Jim Farley, tedy generální ředitel Fordu. Tato automobilka má přitom za sebou velmi tragický loňský rok, neboť vykázala čistou ztrátu ve výši 8,2 miliard dolarů neboli 175,3 miliard korun. Ta jde především na konto špatných strategických rozhodnutí týkajících se elektromobility, stejně jako se na ní podepsal rekordní počet svolávacích akcí. Farley si nicméně i přesto vydělal 27,5 milionu dolarů, tedy 588 milionů korun, což je o 11 procent víc než předloni a vůbec nejvíc, na kolik si kdy přišel od svého nástupu do funkce v roce 2020. Jaký to dává smysl?

Jen u Farleyho ovšem modrý ovál nezůstal, výkonný prezident automobilky Bill Ford si domů odnesl 20,3 milionu dolarů (434 milionů Kč), zatímco Doug Field, šéf sekce zaměřené na elektromobilitu a digitalizaci, byl odměněn 15,2 miliony dolarů (325 milionů Kč). Něco takového zavání absurditou a arogancí, to je jako kdyby si ministři financí v Česku rozdávali prémie za vyrovnané rozpočty.

Že Farley bere 295krát víc než běžní zaměstnanci v průměru, tedy pokud nedostali výpověď, není nic až tak šokujícího, jde hlavně o samotnou existenci takových bonusů v době ztrát, navíc s daným zdůvodněním. Rozladění z odměn jsou i investoři Fordu, kteří již hodnotu automobilky poslali dolů o dvě procenta. Nejspíše ale bude třeba vyjádření ještě větší nedůvěry, neboť Bill Ford je s Farleym spokojený a měnit ho nehodlá.

Modrý ovál tak bude i v dalších letech kvůli elektromobilitě a nekvalitě svých aut krvácet. A jeho vedení bude nejspíše brát ještě větší peníze, neboť spolehlivost jde prý nahoru a podobně i zájem o bateriový pohon. Vyjít ven tato informace dnes, jsme přesvědčeni, že je to vtip, apríl, byl by snad i docela povedený. Ale objevila se už včera a je míněna naprosto vážně, to je tristní.

Zdroj: Carscoops

Petr Prokopec