Autoforum

/

Foto: Renault

Tomu se říká slovo muže. Zatímco konkurence obětuje nejen uživatelskou přívětivost, ale i kritickou míru bezpečnosti při řízení pro pár ušetřených korun na tlačítkách, Francouzi zastávají názor, že ovládání v autech musí být především bezpečné. A tak je tlačítka nedají.

Pamatujete ještě, jak vypadaly interiéry aut v 90. letech minulého století? Kromě volantu, přístrojového štítu a sedadel jste dostali tak maximálně ovládání ventilace, rádio a pár drobností typu vyhřívání zadního skla, mlhovek či v lepším případě sedadel. Tím ale obvykle vše haslo. A vlastně si málokdo stěžoval, neboť víc jste toho na cestách nepotřebovali. Postupná doplnění o ovládání dalších jednotek prvků typu stabilizační systém pak mohlo jen stěží někoho soudného popudit.

Za poslední zhruba dvě dekády se ovšem množství funkcí v nových autech zvýšilo natolik, že kdyby každá měla dostat své vlastní ovládací tlačítko, měli byste posázené boky, podlahu i strop. Výrobci kolem toho našli solidní cestu s pomocí palubních systémů jako MMI Audi nebo iDrive BMW, kdy se ovládání dodatečných, nikoli primárních funkcí přesunulo do elektronických rozhraní ovládaných vesměs intuitivními fyzickými ovladači doplněnými o dotykové obrazovky. Nestěžoval si znovu téměř nikdo, tedy až na automobilky - pro ty to začalo být drahé.

Někoho tak napadlo, že nejlevnější bude stále víc funkcí přesouvat na dotykové obrazovky, které zvládnou všechno nejlevněji. Stačí jeden displej, jeden operační systém, prostě jedno jediné řešení klidně pro celou škálu modelů, přes které můžete ovládat úplně všechno bez jediného fyzického ovladače. „To jsem ale čtverák,” musel si svého času říci ten, kdo tohle dovedl až do krajnosti. Problém je jediný - je to za jízdy v zásadě nefunkční, nekomfortní, nebezpečné a lidmi masivně odmítané. Neznáme jediného, ale skutečně jediného člověka, který by si liboval nad tím, že změnu teploty ventilace za jízdy mění pomocí trefování prstu na dotykový displej. Jen blázen může něco takového preferovat, nepřináší to pro zákazníka žádnou výhodu.

Řada automobilek přesto pořád tlačítek ubírá, Renault ale tou cestou nejde a nepůjde, jak nově potvrdil šéf australského zastoupení značky Glen Sealey. Podle něj jsou tlačítka „základním stavebním kamenem“ Francouzů, přičemž v nejbližších letech se na tom nic měnit nebude. „Renault je značkou pro život, snažíme se proto ponechat věci jednoduché. A stejně tak se snažíme ponechat oči zákazníků na vozovce, pročež jsou tlačítka urychlující přístup k funkcím důležitá,“ uvedl Sealey.

Podle šéfa australského zastoupení se totiž automobilka rozhodla, že prioritou je u ní bezpečnost. Interiéry jejích aut jsou proto koncipované tak, abyste se mohli maximálně věnovat řízení. Za to prý Francouzi občas v některých médiích dostávají naloženo, měnit strategii však nehodlají. „Naší filozofií je, ponechat v kabinách co nejvíc tlačítek. Je to sice dražší, nicméně tak dokážeme zajistit uživatelsky přívětivou technologii,“ dodal dále s tím, že tlačítka nedá, i kdyby to mělo stát peníze, které ostatní tak bezmezně šetří.

Podle něj přitom Renault do budoucna na celé věci hodlá změnit jediné, a sice doplnit tlačítka a obrazovky také špičkovým hlasovým ovládáním. Jen s pomocí všech těchto technologií totiž lze dosáhnout maximálního komfortu i bezpečnosti. Což si koneckonců začínají uvědomovat i některé další automobilky. A nejen ty, proti soustředění všech funkcí na dotykové obrazovky začínají žehrat i mnohé úřady a organizace.

„Nastal čas přivést zpátky tlačítka a páčky a odstranit mnohé komplikace a rozrušení,“ uvedla ve své zprávě australský ANCAP, australská obdoba evropského Euro NCAP. Od letošního roku tak stejně jako Euro NCAP (jde o velmi úzce spolupracující organizace sdílející i některé testy) vyžaduje, aby pro nejpoužívanější funkce existovalo fyzické ovládání, jinak daný výrobce může zapomenout na nejvyšší hodnocení. Přičemž taková Čína zašla ještě dál a nařídila 19 funkcí, které v autech musí ovládat tlačítka.

Zdá se tedy, že éra „všechno jen na dotyk“ by mohla mít relativně krátkého trvání. A je to jen dobře, tohle se totálně zvrhlo do naprosté absurdity. Výrobci tím ovšem na trhu vytvořili prostor pro jednoduché auto, které bude ušito podle receptu z devadesátek. Přičemž asi nejblíže k němu má právě Renault, a to skrze dceřinou Dacii. I když i ta vlastně už začíná být možná až příliš zbytečně dotyková, na tomto poli je třeba umět si včas říct: „A dost!”

Zdroj: Go Auto

Petr Prokopec