Autoforum

/

Foto: Archiv Autoforum.cz

I když u nás si originální Fiat Uno nemůžete koupit už přes 20 let, v Brazílii je stále k mání coby model Mille. I jeho časy jsou však edicí Grazie sečteny.

Abychom předešli zmatení, bude nejprve vhodné srovnat si názvosloví. Fiat Uno je vzhledem k jeho někdejší popularitě známým pojmem i u nás, v první generaci se však se životem rozloučil už v roce 1989, v druhé pak o nějakých šest let později. Fiat navzdory jeho slávě toto jméno nikdy neoživil, tedy až na jednu výjimku - v roce 2010 představil nové Uno v Brazílii a od té doby jej nabídl ještě v několika verzích jako Sporting nebo Cargo, které mu značně pomáhají zůstávat vládcem brazilského trhu s auty.

O tomto Unu ale dnes mluvit nebudeme, řeč bude o tom úplně původním, skutečně prvním Fiatu Uno, který se sice s řadou modifikací, přesto stále stejnými základy udržel v nabídce jihoamerického Fiatu až do dnešních dnů. Neříkal a neříká si ovšem Uno, ale Mille a právě verze Mille Grazie má uzavřít jeho dlouholetou kariéru, však i v Brazílii se vyrábí rovných 30 let. Že jde o symbolickou tečku za jeho dráhou pak napovídá už samotné označení Grazie, jde o jakýsi dík za vše, co tohle auto na jihu Ameriky zvládlo.

Že jde stále o Uno s dílčími úpravami vzhledu vám potvrdí přiložené fotky, my se dnes budeme soustředit spíše na samotnou verzi Grazie. Ta bude vyrobena pouze ve 2 000 exemplářích a zvláštní bude jednak drobnostmi na vnějším (laky, kola, označení modelu) i vnitřním (čalounění, přístrojová deska, nášlapy pedálů, označení modelu) provedení, jednak bohatou výbavou. Uvnitř najdeme prakticky vše důležité pro takový vůz od klimatizace přes elektrická okna, posilovač řízení, centrální zamykání až po jakýsi palubní systém s autorádiem, CD přehrávačem, USB-konektivitou, připojením telefonu přes Bluetooth a podobnými vymoženostmi.

Fiat neříká, jaká technika bude Mille Grazie vlastní, ale protože vůz je poslední tři roky vyráběn už jen s jedinou motorizací - jednotkou 1,0 Fire Flex s výkonem až 73 resp. 75 koní na benzin a ethanol, je velmi pravděpodobné, že i edici na rozloučenou bude vlastní tato jednotka, pro Uno resp. Mille vlastně dost typická.

Cena této specialitky nám může být celkem ukradená, neboť vůz pochopitelně jinde než v Brazílii nekoupíte. Spíše než kvůli vašemu potenciálnímu zájmu ale o tomto voze píšeme proto, abyste si snad nemysleli, že Uno to nadobro zabalilo už v pětadevadesátém - svou poslední štaci zakončuje po několika dalších prodlouženích své kariéry až nyní v zemi fotbalu, samby a divokých karnevalů...

Petr Miler