Autoforum

/

Foto: Charge Cars, tiskové materiály

Nedokážeme si představit větší nesmysl, než že někdo vezme klasické auto proslavené mimo jiné objemným spalovacím motorem a nadělí mu elektrický pohon. Něco takového bychom si nikdy nekoupili, spojíte jen to horší z obou světů. A jak vidno, nejsme sami.

První generace Fordu Mustang je klasika mezi klasikami. A to i díky svému ikonickému designu. Tehdejší designový viceprezident modrého oválu Eugene Bordinat pověřil hned tři firemní studia, aby přišla se svými návrhy. Vítězem se stal tým Joa Orose, který později vzpomínal, že chtěl „auto, které by oslovilo ženy, ovšem zároveň takové, po kterém by toužily i muži. Také jsem chtěl příď ve stylu Ferrari a centrální motiv - něco mohutně působícího, jako tomu bylo u Maserati, jen bez trojzubce. Chtěl jsem rovněž boční vstupy vzduchu, které by chladily zadní brzdy. Mělo to být tak moc sportovní auto, jak jen to bylo možné, a působit mělo jako evropské“.

Poslední zmínka je úsměvná, neboť starý kontinent je v souvislosti s touto legendou asi tím posledním, co kohokoli napadne. Místo toho je Mustang první generace typickým zástupcem americké automobilové branže, a také proto si jej málokdo dokáže představit bez obřího osmiválce. Nicméně na příchod 6,4litrové a sedmilitrové jednotky došlo až v roce 1967, do té doby byl maximem 4,7litrový agregát. Ten pak ostatně zpočátku používalo také provedení Shelby, které slávu Mustangu definitivně ztvrdilo.

Z minulosti se můžeme přesunout do současnosti. Právě muscle car z 60. let se totiž stal středobodem byznysu britské společnosti Charge Cars. Ta se rozhodla najet na stále populárnější vlnu restomodů, tedy klasických aut osazených moderní technikou. Jenže pod dlouhou přední kapotu nezamířil výkonnější osmiválec, místo toho byl spalovací pohon nahrazen elektrickým. To nám přijde jako neuvěřitelný nesmysl, a to navzdory tomu, že u Charge Cars na to šli z gruntu.

Firma totiž získala oficiální licenci Fordu, na jejímž základě si mohla potřebné díly ke konstrukci vozu vyrábět pod vlastní střechou. Celé auto pak bylo kvůli přestavbě zásadně překopáno, neboť lithium-iontové baterie o kapacitě 63 kWh byly instalovány do podlahy. Zároveň dorazily čtyři elektromotory generující až 544 koní výkonu a 1 520 Nm točivého momentu, se kterým vůz měl zvládat zrychlit na stovku za 3,99 (sic) sekundy. Dojezd na nabití pak byl vypočítán na 322 km, nicméně na takovou porci je při využití plného potenciálu nové jednotky třeba zapomenout. Spíše budete mít kliku, když se podíváte za 50kilometrovou metu bez odtahovky.

Charge Cars během premiéry v roce 2022 oznámilo, že vyrobit hodlá 499 exemplářů tohoto auta, přičemž každé mělo být uzpůsobeno vkusu majitele. A přestože základní cena startovala na 350 tisících librách (cca 10,38 mil. Kč), firma v následujících měsících uváděla, že má stále větší počet objednávek. Zjevně to byla lež - jsme o dva roky dál a firma prodala kolik aut? No nula, ani jedno. Místo dalšího čekání na zázrak tak vyhlásila bankrot, jak informuje Manufacturing Management.

Ani nás to nepřekvapuje, neboť se milovníky tohoto vozu chtěla ochudit o jeho klíčový aspekt. Za to pak požadovala částku, za kterou si můžete pořídit současný Mustang GTD, tedy nejvýkonnější verzi tohoto muscle caru v celé jeho historii, a ještě vám zbude na několik let provozu. Krach tak byl nevyhnutelný a je jen hořce úsměvné, že firma nedokázala prodat jeden jediný vůz.

Zdroj: Manufacturing Management

Petr Prokopec