Autoforum

/

Foto: ZeroAvia

Není s ním spojen žádný politický tlak, i tak vznikl - z nadšení pro věc a snahy posunout možnosti dopravy dál. Testován je svérázným způsobem na zemi, míří ale primárně do vzduchu.

V poslední době skokově narostl tlak na čistotu dopravy. Ten se nicméně týká především osobních aut, o zámořských lodích či letadlech politici už moc nemluví. Neznamená to nicméně, že by vývoj neprobíhal ani v této oblasti. Změnit pravidla hry chce i společnost ZeroAvia, která sídlí na obou stranách Atlantiku, tedy ve Velké Británii i Americe. A již svým názvem naznačuje, že nulové emise nemají být spjaté jen s pozemní dopravou, ale i tou leteckou.

ZeroAvia se totiž zabývá vývojem vodík-elektrického ústrojí, jež následně pochopitelně bude pohánět letadla. V tomto ohledu již učinila řadu kroků, neboť zakladatel firmy Val Miftakhov již v roce 2018 osadil několik dekád starý Chevrolet El Camino elektromotorem. S ním ovšem spároval nejen baterie, ale také vrtuli a vůz rozjel na 137 km/h. Povzbuzen úspěchem pak veškeré komponenty napěchoval do šestimístného letadla Piper, se kterým se v roce 2019 vznesl do oblak.

Miftakhov nicméně hodlal zajít ještě dále, a proto ještě v té době pořídil obrovskou karbonovou nádrž na vodík, který má být budoucností leteckých paliv. Firma přitom právě v roce 2019 rozšířila svůj záběr i na Velkou Británii, kde se dočkala nejen povolení k testům, ale i vládní podpory. Zakladatel společnosti souběžně s tím prohlásil, že do roka představí již zmíněný Piper, nicméně osazený namísto elektromotoru palivovými články, s nimiž letadlo urazí přes 450 km.

Jak bylo řečeno, tak se i stalo a ZeroAvia skutečně odhalila šestimístný letoun s vodíkovým ústrojím o výkonu 250 kW. Stále se však jednalo o experimentální prototyp, který je jen jednou ze zastávek na poněkud delší cestě. Od loňska se nicméně firma posunula dále, aktuálně již začala s testy systému, který produkuje dokonce 600 kW. To rozhodně není zanedbatelný výkon, pročež se nemůžeme divit, že palivové články v kombinaci s vrtulí rozpohybovaly i 15tunový náklaďák.

Miftakhov přitom počítá s tím, že dané ústrojí s interním označením ZA-600 bude dostatečně silné na to, aby pohánělo letadla s kapacitou 10 až 20 míst. Na vzdušné testy má dojít ještě letos, kvůli čemuž ostatně firma již koupila dva letouny Dornier 228. Ani to ovšem nebude konec veškerých snah, souběžně s 600kilowattovým ústrojím se pracuje i na takovém, jež by nabídlo přes 2 MW. Pohánět pak má letadla schopná přepravit až 80 pasažérů.

ZeroAvia předpokládá, že slabší letoun s 19 místy k sezení by měl zakrátko zamířit do prodeje, první komerční lety se mají uskutečnit již v roce 2024. Jednat se zpočátku bude hlavně o ty vnitrostátní, dolet totiž činí 805 km. Nicméně jakmile dorazí i výkonnější palivové články, neměl by být problémem ani přelet mezi Evropou a Amerikou. Jak tedy často říkáme, stačí ponechat vývoji přirozenost a dojde snadno na větší pokrok než pod politickým tlakem.

Zdroj: ZeroAvia

Petr Prokopec