Autoforum

/

Foto: Ford

Doba, kdy auto bude skoro více jezdit s vámi než vy s ním, je za rohem a toto je další podstatný krok tím směrem. Povinná integrace tzv. inteligentních omezovačů rychlosti ISA je otázkou měsíců a firmy jsou na ni stále více připraveny, jen o tom raději moc nemluví.

Skutečné automobilové svobody si Češi zase tak moc neužili. Stačí si jen vzpomenout, že ještě před dvaatřiceti lety jste nevěděli, zda dva roky objednaná škodovka vůbec dorazí a k cestám do zahraničí byla potřeba doložka do cestovního pasu. V současné době si dodáním nového auta z Mladé Boleslavi taktéž nikdo není jist, přičemž vcelku nedávno byl lidem politiky zapovězen i pohyb mezi okresy.

Podobným způsobem motoristům pozvolna přitahuje opasek Evropská unie, ani na to nepotřebuje koronavirus. Ta u nových aut už léta počítá s povinnými inteligentními omezovači rychlosti ISA (Intelligent Speed Assist), které motoristy skrze akustické varování, vibrace a haptickou zpětnou vazbu nejprve upozorní na překročení rychlostních limitů. To bude ale jen první fáze, systém je koncipován tak, aby byl každý vůz schopen vzdáleně načíst a lokálně ověřit data o povolené maximální rychlosti v tom kterém místě, kterým pojedete. Elektronika pak bude v závislosti na vstupních údajích schopna omezit výkon motoru tak, aby tempo jízdy nepřesáhlo předepsanou úroveň.

Brusel totiž bere rychlost jako zabijáka číslo jedna na evropských silnicích a od povinného zavedení nové technologie si slibuje redukci počtu mrtvých o 20 procent. Je přitom otázkou, kde EU zmiňovaná data bere a jakým způsobem je upravuje. Brusel za nežádoucí příklad dává třeba Německo, které má a dále bude mít dálnice s neomezenou rychlostí a mnohem větší hustotou provozu, než je tomu jinde. A zatímco dle nezávislých studií Autobahny bezpečnějším místem než třeba dálnice ve Francii, EU za jednou třetinou fatálních obětí vidí přílišnou rychlost. Kdo chce psa bít, hůl si vždycky najde.

Pro Brusel je přitom onou holí asistent ISA, který bude u nově homologovaných osobních i nákladních aut, dodávek a autobusů vyžadován od července 2022, u úplně všech nových vozů v prodeji pak od července 2024. A jak jsme již zmínili, byť zpočátku bude EU požadovat jen pasivní upozornění, ve výsledku má řidiči zabránit v akceleraci, jakmile dosáhne povoleného tempa. A ačkoli mají existovat způsoby, jak omezení v kritické situaci přemoci, dokážeme si představit, jak bude toto opatření nebezpečné, neboť i samotná nutnost s omezením pracovat může vést ke zbytečným nehodám.

O této věci se mluví relativně málo, automobilové firmy se na ni ale připravují, jen o tom nevydávají sáhodlouhé tiskové zprávy. Jednou z výjimek se stala společnost HERE vlastněná Audi, BMW a Mercedesem, Mitsubishi, Intelem, Boschem, Continentalem a Pioneerem. Jejích služeb využívá 80 % automobilového světa a právě ta už je s vývojem daleko.

V souladu s pravidly HERE nepůjde od začátku cestou úplné represe. V rámci platformy ISA Map počítá jen s čtením dopravního značení, přičemž zobrazit by měl i veškeré údaje na doplňkových tabulkách. Stejně tak bude reagovat i na značky jako počátek a konec obce či třeba průmyslové zóny a různá národní kritéria, kdy třeba ve Francii je za deště snížena nejvyšší rychlost na dálnicích ze 130 na 110 km/h. Při překročení bude následovat upozornění dle výše zmíněného schématu.

I systém HERE ale v souladu s pravidly postupně přitáhne otěže. EU totiž cílí na nulovou fatalitu na evropských silnicích v roce 2050. A pokud se ukáže, že lidé budou umírat i po integraci nového povinného systému, pak jistě přijdou další omezení. Jaká? To raději nechceme domýšlet, je ale možné, že na zákaz cestování mezi okresy budeme ještě vzpomínat s úsměvem.

Zdroj: HERE

Petr Prokopec