Autoforum

/

Foto: Greenpeace

Máte pocit, že proti autům - a zejména pak konkrétním typům aut - se toho dnes dělá tolik, až z toho zůstává rozum stát? Aktivisté z Greenpeace mají dojem přesně opačný.

Není tomu tak dlouho, co jsme podrobněji rozebírali německý systém dotací elektroaut. Politici se loni v reakci na příchod koronaviru rozhodli státní podporu takových vozů navýšit na bezprecedentní úroveň, a řada lidí tak vozy s elektrickým pohonem získává prakticky zadarmo. Vláda přitom peníze nalila i do kapes lidí, kteří již měli elektromobil dříve objednaný bez možnosti o této podpoře byť jen něco tušit. Jejich směrem tedy již nebyl třeba již žádný stimul, ovšem i tak se peněz dočkali, přičemž politici je pochopitelně nevytáhli z vlastní kapsy, nýbrž z peněženek ostatních daňových poplatníků.

Když si k tomu přidáme, že Němci drasticky zvyšují zdanění konkrétních paliv, jsou konvenční auta bita jako nikdy dříve, ačkoli jsou objektivně nejčistší a nejefektivnější ve své historii. To ale nezajímá organizaci Greenpeace, která brojí za další utahování šroubů. Navrhuje tak nový systém zdanění, kdy by lidé odváděli peníze do státní kasy podle množství emisí toho kterého auta, jakkoli tak už všemi dosud zmíněnými způsoby nepřímo činí.

Pokud by si tedy pořídili elektromobil, pochopitelně by neplatili nic, místo toho by nadále mohli počítat se státním bonusem. V případě, že by sáhli po voze se spalovacím či hybridním ústrojím, jenž by měl na kontě jen nízké emise, by poté platili jen nízké poplatky. Ty vysoké by přitom byly spojené hlavně s auty s objemnými motory, která evidentně aktivistům leží hodně v žaludku.

Nejde přitom o jedinou změnu, dále totiž Greenpeace požaduje, aby firemní auta byla zatížena stejným zdaněním, jako je tomu u osobních. V současné době totiž platí systém, který první zmíněná výrazně zvýhodňuje resp. méně znevýhodňuje. Zatímco třeba ve Francii musíte u firemního vozu s vysokými emisemi CO2 odvádět státu 9 000 Eur (cca 229 tisíc Kč), v Německu jde o 1 500 Eur (38 tisíc Kč). A protože se firemní auta na celkových registracích podílí dvoutřetinovým podílem, byl by další drastický zásah do ekonomiky.

Němci přitom dosavadním přístupem podporují domácí průmysl, neboť hned 86 procent firemních aut mají na kontě německé automobilky. Ty pak podobně jako u nás poskytují vozy zaměstnancům i k soukromým cestám, za což platí prakticky jen mizivé poplatky. V tomto segmentu trhu tak výkonnostní průměr činí 160 koní, zatímco u soukromých vozů 115 koní. Rozdílný je i typický roční nájezd (30 000 km versus 15 000 km).

Greenpeace dále vadí, že firmy ve srovnání se soukromníky objednávají jen poloviční množství elektromobilů. Bohužel jí už nedochází to, že právě pro vysoké nájezdy jsou elektromobily nevhodné. A jakýkoliv moderní vůz je vždy čistší než ten starší, který nahrazuje. Pokud tedy dochází k pravidelné obnově firemních vozových parků, dochází i ke snižování emisí a současně udržování ekonomiky v chodu.

Nic z toho ovšem Greenpeace nevidí, místo toho tlačí na 100procentní elektrifikaci firemních aut, což by ale jen znamenalo, že se inovace částečně zastaví - pro řadu využití nelze na elektrické modely vůbec pomýšlet. Pokud by tedy došlo na požadované na změny, logicky by klesly prodeje a tím může celé soukolí přerozdělování peněz jiných dostat citelnou ránu. Však kde poté bude vláda brát peníze na zvýhodnění elektromobilů? Greenpeace je ze svých kapes rozhodně nevytáhne.

Zdroj: Automobilwoche

Petr Prokopec