Autoforum

/

Foto: Dimitrios Kambouris, Getty Images

Musk se tváří jako velký zastánce principů volného trhu, to ale jen v momentě, kdy se mu to hodí. Stačilo, aby čínské automobilky začaly pořádně vystrkovat růžky, a už má ústa plná protekcionismu. Ten ale nakonec může vyjít právě jeho velmi draho.

Za celý svůj život se Elon Musk dočkal mnoha přívlastků, pokud na něj ovšem některý sedí stoprocentně, pak je to oportunismus. Jasně, nestanete se nejbohatším mužem světa tak, že se chováte jako Mirek Dušín, vyloženě prospěchářské chování ale nikoho nectí. A Musk s ním nemá problém.

Příkladů bychom našli spoustu, ale jeden za všechny - než Tesla prodala v USA prvních 200 tisíc aut, nezmiňoval se její šéf o dotacích a dalších anti-tržních podporách negativně ani slovem. Jakmile se ovšem Tesla etablovala a americký federální kredit se pro ni skočil (později se znovu vrátil po změně pravidel), rázem je začal považovat za nástroj, který deformuje tržní prostředí. A volal po jejich konci, neboť v daný moment dotace pomáhaly hlavně konkurentům Teslu dohánět

Podobný je jeho vztah k čínské konkurenci. Ještě v roce 2011 se Musk zejména značce BYD vysmíval a naznačoval, že místo plánů spojených s expanzí by se měla zaměřit na řešení domácích problémů, jinak jí hrozí krach. Na ten nicméně nedošlo, místo toho BYD v posledním loňském kvartálu sesadil Teslu z trůnu. Čínská automobilka totiž od října do prosince lidem doručila 526 409 ryzích elektromobilů, tedy o zhruba 40 tisíc více než Muskem zaštítěná značka.

Úsměv tak z tváře šéfa Tesly zmizel. Ostatně již loni v květnu uváděl, že vozy BYDu jsou „vysoce konkurenceschopné“. V listopadu pak dodal, že v brzké budoucnosti bude desítku největších automobilek světa tvořit vedle Tesly devět čínských výrobců. A aktuálně zašel ještě dál, po americké vládě totiž požaduje, aby učinila kroky, které jeho byznys ochrání. V té souvislosti by si ale možná měl uvědomit, že jak se do lesa volá, tak se z lesa ozývá.

„Z našeho pozorování vyplynulo, že čínské automobilky jsou těmi nejkonkurenceschopnějšími na světě. Pokud nedojde na zavedení obchodních bariér, pošlou ke dnu většinu ostatních výrobců,“ uvedl Musk. Čínská elektrická auta totiž nově považuje za „extrémně dobrá“. A jejich cenám, za nimiž stojí vládní subvence na všech možných úrovních, se podle něj nedá vyrovnat. Problémem je, že třeba navýšení celních cel hlavně zákazníkům příliš nepomůže.

Pokud by přitom Musk skutečně toužil po zlepšení života na Zemi, k čemuž dle jeho slov mají elektromobily přispět, jistě by nebránil tomu, aby se bateriový pohon stal dostupnějším masám. Jenže realita je trochu jiná, o přírodu a ovzduší tu opravdu nejde. Případný pokles prodejů a přesun zájmu klientely směrem k čínským značkám by totiž zamával s cenou akcií Tesly. Přičemž právě jejich hodnota dělá z Muska nejbohatšího člověka na světě.

Zas a znovu se tak jen potvrzuje, že v byznysu jde vždy v první řadě o peníze. Jenže ona cla se snadno mohou stát dvousečnou zbraní. Pro Teslu je totiž čínský trh stěžejní, prodává tam dlouhodobě asi 60 procent všech svých aut. Říše středu navíc dominuje v rámci zpracování vzácných kovů. Čím více tedy proti ní bude Musk brojit, s tím tvrdší odvetou z její strany musí počítat.

Zdroj: Fortune

Petr Prokopec