Autoforum

/

Foto: Frontiers North Adventures

Automobilky myslí se svými sériovými vozy na kde co, na cesty do krajů věčného sněhu a ledu ale není připraven žádný. Na to si musíte postavit něco vlastního a firma Frontiers North Adventures přesně to udělala.

Už mnohokrát jsme zmínili, že proti elektromobilům jako takovým nemáme nic, nejsme „rasisté”. Proti srsti je nám pouze s nimi spojený politický tlak vedený především z Bruselu. Europolitici se totiž rozhodli, že elektrický pohon je tím jediným správným, a proto jej hodlají vnutit všem bez ohledu na to, co kdo reálně potřebuje, jak se tato auta vyrábí nebo jak pro ně vzniká elektřina. Prostě stačí, že elektromobily nemají spalovací motor a tím jsou bezchybné.

Smysluplným projektům je ale přesto třeba zatleskat. Proto oceňujeme práci společnosti Frontiers North Adventures, která se rozhodla přepracovat svou flotilu dieselových polárních speciálů na elektromobily a v tiskové zprávě se pochlubila prozatímními výsledky. První hotový exemplář totiž o uplynulém víkendu podnikl svou panenskou jízdu, která rozhodně neskončila neúspěchem. Jakýsi terénní autobus totiž vyvezl 40 dobrodruhů do oblasti věčného sněhu a ledu, kde se mohla zcela neslyšitelně a bezemisně přiblížit k ledním medvědům.

Firma Frontiers North Adventures sídlí v kanadském Churchillu, který je považován za hlavní město ledních medvědů na světě. Stejně tak si v okolí můžete užít pohled na Polární zář i spoustu velryb. Není tedy divu, že daná oblast přitahuje mnoho turistů. Společnost přitom za krásami okolí dosud vyrážela s dieselovými speciály Tundra Buggy, jež mají svůj původ v někdejších školních autobusech. V 70. letech minulého století je však Leonard Smith začal konvertovat na polární vozítka.

Nejzásadnější úpravou byl příchod 25palcových kol obouvajících masivní off-roadové pneumatiky. Ty nejsou nafouknuté naplno, aby se vypořádaly s nestabilním povrchem, což vysvětluje, proč po nasazení mají 1,7 metru na výšku a 1,1 metru na šířku. Díky nim se kabina vzdálila dostatečně vysoko od země, neboť lední medvědi se mohou na zadních dostat předními prackami až do třímetrové výše. Daná konverze tak posádce umožňuje nerušený výhled i bezpečí.

V roce 2015 se u Frontiers North Adventures rozhodli redukovat svou emisní stopu a původní dieselové motory nahradily novější o výkonu 235 koní. Poslední úprava, tedy konverze na elektrický pohon, byla provedena ve spolupráci se společností Red River College Vehicle Technology and Energy Center. Aby provozovatel dostál svému závazku, sáhl po již použitých bateriích z elektrických autobusů. Nebylo tedy třeba kutat nový nikl či extrahovat lithium.

Mimo to firma využívá pouze energii z obnovitelných zdrojů, vodních elektráren. Díky tomu mohla dokonce vystavět hned dvě nabíjecí stanice mimo Churchill. V tomto případě tak lze mluvit o čisté elektromobilitě, načež se nelze Kanaďanům divit, že konvertovat hodlají i zbývajících jedenáct speciálů ve své flotile. Dodávají však, že nepůjde o nic levného, neboť prvotina vyšla na 149 tisíc dolarů (cca 3,4 milionu korun).

Tyto peníze poskytla (jak také jinak) místní vláda, pro kterou jsou výlety za ledními medvědy sice nemalým zdrojem příjmu, ale také starostí. Studie z roku 2018 totiž zjistila, že každoročně má tento byznys na svědomí 23 tisíc tun emisí CO2. Jakmile přitom firma Frontiers North Adventures změní celou svou flotilu na elektrickou, měla by ušetřit 3 600 tun v horizontu 25 let. Je pochopitelně otázkou, jak velký smysl to má v rámci všech na světě vypouštěných emisí CO2, ale to je na jinou debatu.

Zdroj: Frontiers North Adventures

Petr Prokopec